Krásný večer, mí věrní kumpáni!
Tuhle kapitolu jsem si z nějakého nepochopitelného důvodu oblíbila. A abych rovnou pokračovala v pozitivním duchu, vězte, že mám rozepsaný překlad další kapitoly Nine lives a že jsem možná vymyslela název pro novou sérii s Alicí. Však víte, takové to malé blbučké, co vás tady obtěžuje už skoro ve třetí sérii. Je to jak Ordinačka.
Na to se dívá moje babička.
Ehrm... děkuju vám za komentáře k Valentýnské povídce. Ono mi to vždycky vyzní strašně divně, když se mezi Tonyho a Lokiho snažím nacpat nějaký rozhovor s náznaky emocí. Proč si vždycky oblíbím pár, který něčeho takového prostě není schopný?
Jednoho dne se snad uzdravím.
Ještě jsem si všimla další věci - když jsem kdysi psala, že se roztrhl pytel s pisálky Avengerovských fanfikcí, vážně jsem netušila, co všechno na mě vybafne teď. :D Když jsem začínala, nebyl tady skoro nikdo, a teď jsou povídky všude, kam se podívám. Vím, že jsem tehdy narazila na dvě obzvlášť dokonalé povídky, a pak pusto. Tak jsem si řekla, že když to krucinál nenapíše nikdo jinej, musím to udělat já. Směle do psaní, páč já už to flákám.
A víte, že vás miluju.
