Amateur Theatrics, 16. kapitola

Tak vás tedy po nějakých těch osobních výlevech znovu vítám u něčeho, co se dá číst. Snad. Minule jsem velmi decentně naznačila (ehm), že patnáctou kapitolou končí roztomilá část celé povídky a že od šestnácté to půjde z kopce. Ovšem nikoli s kvalitou! 

V minulém díle Loki ukázal, že se umí proměnit v holku. Taky se lehce přepracoval, tudíž to šli s Clintem vyřešit přívalem cukru. Tlak na malého mága se přitom ještě navýší, jelikož Coulson už toho má po krk a rád by viděl, jak se tahle situace hne lepším směrem. Není divu, držel se dosud obstojně, a kdo to dokáže, když má Furyho za zadkem?

Thor je stále mimo provoz. Ale je v pohodě. Spí. Malého Lokiho pronásleduje to samé, co toho dospělého. Clint měkne a měkne. A Tonymu chybí pták.

Mimochodem, ty vulgarismy k tomu prostě patří, a to i v této kapitole. Tak se nedělejte, jen pohoršeně mlaskněte a čtěte dál. Loki nic z toho neslyšel, a co slyšel, to pochopil po svém.

Amateur Theatrics, 13. kapitola

Vítejte u další kapitoly překladatelské výzvy!

Tak jsme si minule dali zmrzlinu, protože jsme měli výčitky. Co dál? Zkusíme pracovat na našem problému, totiž abychom se co nejdříve dostali do normálu a nikdo nás při tom nenačapal. Ale to vůbec není jednoduché, když je to děcko, které to způsobilo, tak milučké.

Aneb tak to dopadá, když si nedržíte odstup. Užijte si třináctý díl, počkejte si na o něco delší čtrnáctý a zkuste se zatím nerozpustit, protože Clint to přehnal s cukrem a já s rybízovým džusem. 

A víte, že vás stále a bezpodmínečně miluju.

P.S.: Jsem to natolik přehnala, až jsem prvně tu kapitolu nadepsala jako Nine lives. 

Amateur Theatrics, 12. kapitola

Dobrý a pohodový den přeji!

Jsem ráda, že jste si minulou kapitolu užili. Ačkoli jsem se lehce zmínila, že tato nebude tolik sluníčková, ještě pořád... může být... hůř... a hůř.

A taky že bude! 

Ale zpátky k dvanácté kapitole překladatelské chuťovky; Coulson rozdal práci, a skromností nešetřil: vyřešte to, a mákněte si. Hračka. Jenže Clint má teď jiný problém. Místo aby se řešilo, jak Lokiho dokopat ke spolupráci co nejrychleji, hraje se tady na taťku. Protože tu malou bestii nemůžete nakopnout, jako byste klidně nakopli tu velkou. 

A malý Loki se mezitím, ať už vědomě či ne, uchyluje k menšímu citovému vydírání. Chudák Clint. 

Kulový. Ať si to vyžere, pták jeden.

Ale vás samozřejmě stále miluju, víte to.

Amateur Theatrics, 9. kapitola

Přeji krásný pondělní večer, zdravím v novém roce a vítám vás u deváté kapitoly překladatelské chuťovky! 

Lokiho dětství na Asgardu nám vysvětlilo jeho podezřelý talent na velení armádě, Clint se z toho víceméně dostal a vrátil se ke své ne-tolik-otcovské, ale o nic méně láskyplné roli, a my se můžeme na chvilku mrknout k naší nešťastné a znuděné agentce, která už má po krk nedostatku sebekontroly a informací z druhé ruky. Ovšem s tělem chlapa se vyrovnává po svém. Když víte, jak něco může bolet, lépe se tím pak někomu vyhrožuje, což. 

Víte, že vás miluju.

Amateur Theatrics, 7. kapitola

Dobrý večer.

Takhle to dopadá, když nevíte, co dělat s děckem, které si rádo čte. A které pochází z jiné planety. Kdo máte zkušenosti, pište na adresu New York, obrovská nevkusná věž uprostřed Manhattanu.

Odpusťte mou další dovolenou a užijte si sedmou kapitolu.

Víte, že vás miluju.

P.S.: Jestli donutíte dítě, aby si hrálo a nečetlo, nedivte se pak, když si skutečně bude hrát.

P.P.S.: Přesně 200 příspěvků!

Amateur Theatrics, 5. kapitola

Dobrý den!

Aby bylo jasno, tahle kapitola se mě až s obdivuhodnou vytrvalostí snažila přivést do předčasného hrobu. Ovšem to nic nemění na tom, že si ji i tak užijete, není o nic horší než ty předchozí ani následující.

Po menším výbuchu vzteku následuje totiž zásadně jídlo a postel, o tom žádná. Taky nás čeká letmý náhled do nesmyslnosti pozemské politiky, Coulsonova verze zhroucení, vystresovaný Bruce a nakupující lukostřelec. A bonus - Coulson ukáže, jak umí být decentní, když naznačuje, že někdo stojí za hovno. Pardon.

A nebuďte lemry líné a napište mi něco hezkýho.

Amateur Theatrics, 4. kapitola

Nádherný víkend přeji! (máme dneska o hodinu delší noc. yo!)

Menší dovolená by byla, tak abychom zase pokračovali. Motám se teď mezi Rozcestím a překladem, nejsem si moc jistá, jestli bych to měla tak míchat (to je takový můj blbý zvyk), jelikož v tom pak bude akorát zmatek. Ještě větší. To mám rozepsané ještě asi tři nové série a mám toho napsaného pomalu víc jak toho, čemu se věnuju takzvaně aktivně. Vrchol toto. 

Zpátky k Amateur Theatrics, našemu novému překladatelskému kousku. Skončili jsme u našich zdrcených hrdinů. Natasha (vraťme se ke starému dobrému poangličtění) byla odklizena stranou pro dobro všech, Loki se vzpamatovával z menšího magického přepětí, Tony si šel někoho nabrnknout do baru a Clint zjistil, že má velení, což se mu teda ani trochu nelíbilo, a mimochodem, pořád se mu to zoufale nelíbí.

Jsou tedy tři stateční mužové, kteří teď mají za úkol zachránit situaci - což je v pytli, a postarat se o maličkého prince - což je ještě hlouběji v pytli. Protože hrdinové umí zachraňovat svět, ne se starat o děti. Bůh žehnej Pepper a jejímu smyslu pro humor. 

Užijte si kapitolu.

Amateur Theatrics, 3. kapitola

Přeji nádherný večer! 

Fury zavěsil a zůstal zavěšen. Coulson šel na drink a ještě se nevrátil. Tony šel někoho sbalit a... taky se ještě nevrátil. Pepper shání oblečení pro nové dítě v domácnosti, Bruce se Stevem se nechtějí hýbat ve svých (ne)vlastních tělech, tak sedí jako nešťastné hromádky a dělají, že hlídají dítě, přičemž jestli tam někdo někoho hlídá, tak je to ono dítě. A Clint mezitím čelí obrovské krizi - zodpovědnosti.

Zkrátka mají všichni depku. 

Jinak vám moc děkuju za komentáře a podporu, lépe se překládá, píše, funguje. A víte, že vás miluju.

Amateur Theatrics, 1. kapitola

Jak bylo slíbeno, tak se i stalo, a všechny včetně mě to překvapilo. 

Vítám vás tedy u nové překladatelské chuťovky (nebudu pořád používat slovo sebevražda, je to škaredé), a rovnou využiju místa pro varování, že povídka obsahuje pár těch nehezkých slov, můžete je znát pod pojmem vulgarismy. Vězte však, že jich tam není tolik, kolik by být mohlo, protože ať už si o těchto slovních prostředcích myslíte cokoli, když se vám stane to, co se stane Clintovi (nebo Tonymu, když na to přijde), jste prostě vulgární a ne že ne. 

Přeji krásné počtení. 

Hodíme se k sobě? 4. část

Mí nejdražší! 

Dramatická zvolání stranou, je tady poslední část astrologického žvástu. V minulé kapitole jsme řešili ryby a váhy, krásná něžná znamená, tudíž přejdeme k tomu zbytku, a dokonce i s menší pomocí jak Pepper a Nataši, tak i chudáka Bruce, protože už to nezvládá ani Loki, ani Tony, i když asi ne ze stejného důvodu. 

Ten úplně nejpůvodnější plán zněl, že to bude jednorázovka a každé definici znamení se bude věnovat maximálně odstavec. Pak jsem si řekla, že budou lepší dvě části. Po druhé jsem se začínala bát, že se z toho už nevymotám, ale k mému překvapení je to tady. 

Takže asi tak, každopádně moc děkuju za podporu a komentáře k téhle povídce, jsem moc ráda, že se primitivní náhled do astrologie líbil, snad nikoho neodradil od tohohle blogu ani horoskopů, a doufejme, že fandom neupadne a já neodpadnu. Aspoň ještě chvilku. 

A víte, že vás miluju. 

P.S.: Nový vzhled blogu! Já vím, už dávno, ale teď jsem si vzpomněla. Když se vracíte na hlavní stránku, stačí kliknout na první nápis Yo yo, bro hned vlevo nahoře. Toť vše. 

Hodíme se k sobě? 3. část

Krásný den vám přeji. 

Je tady další kapitola astrologického žvástu, o něco dřív, než obvykle. Udělala jsem podivnou věc, asi dva dny zpátky. Byla jsem v knihkupectví, ptala se po knize, která vyšla někdy v roce 2004 (jsem kapku zaspala), a koupila si plakát. Prostě jen tak, zničehonic! Ani jsem se nestihla sama sebe zeptat. Normálně mě ten chlap přinutil. 

Ne, že by měl moc práce. ("Co se tak zlomyslně tlemíš, ty hyeno. Nechcu tě na zdi... sakra.") 

Takže v prvním díle jsme probrali kozoroha, pannu a střelce, v druhém berana a vodnáře, a pořád nám jich pár zbývá. Moc děkuju za komentáře a podporu, člověku se hned líp píše. A v této části Tony nechápe, co má Loki za problém, Thor se zahrabe do permanentní zmatenosti a nostalgie, Loki jen dál nestačí žasnout a McQueen trpělivě naslouchá.

A mám tu strašně nápadný (zase) odkaz na jeden seriál! 

Dovolená 1/2

Krásné úterý přeji. 

Asi víte, o čem je řeč, když se zmíním o jisté sbírce, ve které má hlavní roli Loki, Tony a s nimi dalších pět dětí? Ano, řeč je o Mateřské! Mno, mám pocit, že ta poslední část (poslední?) tady byla na konci března nebo tak. 

Takže... je tady pokračování rodinné povídky, tentokrát zasazené do období konce školního roku (což je nám nejblíž, že áno) a vytoužených prázdnin. Lokiho podivná nálada (stav) přetrvává, stále se v něm bouří bůh neplechy a zodpovědný otec, zatímco Tony je neustále nervózní z toho, co všechno by ho mohlo ještě překvapit. Hel má magii, to už ví. Jenže jestli má Hel magii, je taky možné, že z Jörmungandra bude obrovský had a z Fenrira vlk? 

Co si budeme povídat, zas tak šokující by to nebylo.

Užívejte prázdniny (zrovna mi tady nádherně prší), bavte se a pařte, vzdělávejte se a vyhýbejte se smrti a tak podobně, a vy starší zatím trpte s vlastními potomky. Hahaha. 

Víte, že vás miluju. 

Hodíme se k sobě? 2. část

Dobrý den! 

Mám tady druhou část nové povídky, a víte, strašně mě to baví. I když se musím přiznat, že jsem se jí teď asi tři týdny nedotkla, protože... život. Jsem si myslela, že budu mít o prázdninách čas. Nechápu, kde se ta naivita pořád bere. 

Taky jsem poslední týden hledala jeden bestiální vir v druhém počítači, a jaké bylo překvapení, když jsem ho vážně našla. Rozený ajťák prostě. Grafická karta už je taky aktualizovaná. Ne, že by to snad někoho zajímalo. 

Zpátky k povídce; tahle část je o něco kratší, líbí se mi tak víc. Doufám, že jste nezapomněli, o co se jedná, snad kvůli tomu napětí či stresu ohledně Nine lives. Jsem v posledních pár dnech až urážlivě neproduktivní, jsem ráda, že jsem měla něco napsané dopředu. To je to horko. Rozpouští se mi tady pes a já se přistihuju, že pořád čumím do zdi, ne-li rovnou do blba.

V minulé části jsme tuším probrali kozoroha, střelce a pannu. A jedeme dál.

Hodíme se k sobě? 1. část

Dneska má svátek můj noťas! 

Tak. Tahleta věc měla být původně jednorázovka, ale nějak se to začalo prodlužovat... a to nemálo. Potom mě tak napadlo, že bych to mohla rozdělit na dvě, možná více částí. Kdybyste se někdo pozastavil nad nadpisem, vězte, že pouze prokazuji úctu knize, ze které jsem bezostyšně čerpala.

Ale zpátky k povídce: vítejte u laického náhledu do astrologie! Určitě nejednoho z nás napadlo, jak je Loki či Thor starý, protože těžko uvěřit, že i přes jejich někdy pubertální, někdy naprosto dětinské činy jsou to bohové, kteří už těch pár set let pravděpodobně zažili, ne-li mnohem víc. Nemůžu říct, že bych měla v plánu tuhle otázku vyloženě zodpovědět, poněvadž to lze jen těžko, když to neví beztak ani ti dva. A datum narození se tak nějak váže se znamením, které sebevíc některým přijde zbytečné, občas ukáže, že má pravdu. Až děsivě velkou. 

Upozornění snad ještě netřeba dávat; vulgarismům se mi asi povedlo vyhnout, což je velmi zvláštní, ale nepochybně vítané. Dále si pohrávám s myšlenkou jménem frostiron, ale takhle; jestli chcete, tak tam je - jestli ne, tak není. Záleží na vaší fantazii, je to pečlivě udržované na neutrální půdě. A jestli budete trvat na tom, že je, tak popírat to nemůžu. Můj zrak už to není schopen odlišovat. Ale pořád myslete na to, že vás miluju. 

Ale kdyby náhodou, na předčítání malým dětem to též není, protože jsou tam jisté zmínky o věcech, o kterých se dětem nepředčítá. 

Ještě toho trochu 3/3, 2. část

Pamatujete si na mou původně jednorázovou záležitost ohledně Lokiho, který se nastěhoval do New Yorku a přitáhl s sebou i pět malých dětí? Mám tu druhou část poslední části! Sama nevím, kde to skončilo, tudíž jsem si udělala domácí úkol, abyste si tu první půlku nemuseli číst znovu, kdyby jste snad chtěli vědět, o čem že to tady vlastně je. 

Naši dva géniové prvního září zjistili, proč Hel rok zanedbávala školu. Hel se z útoku svých spolužaček vzpamatovala podezřele rychle, tedy alespoň na Lokiho vkus. Zodpovědný rodič má před sebou otázku; má okamžitě zakročit nebo problém šikany tolerovat o něco déle a zjistit tak, jestli je jeho podezření správné? 

Tahle povídka začíná v den, ve který skončila; totiž toho samého osudného prvního září, tentokrát odpoledne. Nějaké upozornění? Naštvaná Pepper. Škodolibá Nataša. Bezradná Hel. Ospalý Tony. A bestie Loki! 

A dál bych vám chtěla zas a znovu moc poděkovat za komentáře, speciální díky (a víte, jak jsem posedlá tím děláním reklam nováčkům) patří Miss Baka, která mi za posledních pár dní napsala krásné komentáře ke spoustě jednorázovkám, a taky by to chtělo přidat člena do řad, což? Daioni (Tamten Loki, prostě), připrav si pisátko! 

A jinak víte, že vás miluju. 

Rychle ze školy

Tedy, přiznám se, že jsem to spíchla asi za třicet minut... ale když mě ta neaktivita příšerně děsí. Taky jsem nevěřila, že to nakonec opravdu napíšu, ale kdosi nejmenovaný, kdo si pro jistotu změnil jméno, se jen tak zmínil, jestli nebudu psát pokračování... a já si vzpomněla - jo, tohle jsem vlastně napsat chtěla... kdysi. 

Snad abych konečně řekla něco užitečného. Pamatujete si na jednorázovku Zpátky do školy? Takovou tu, kde všichni proklínali konec? No... tak to nebyl konec. Tohle je konec. 

Kupředu! 

Paraskavedekatriafobie

Nádherný večer přeji! 

Je vážně s podivem, že když nemám v plánu psát, tak už čistě z trucu píšu. Jde to na těch dílkách poznat, ale já z nich mám stejně radost, protože mnohdy vzniknou kvůli úplné konině... a to na nich jde taky poznat. 

Tahle povídka vznikla asi před dvěma hodinami, když mi do čaje spadla bábovka. Stačí mi poměrně málo, a to jde taky poznat.

Krásně to žbluňklo. Zvláštní je, že mě to ani neštvalo. Vlastně to nebylo tak zvláštní, můj čaj to totiž nebyl.

P. S.: Jednorázovka není vůbec tak složitá, jak se z nadpisu může zdát. Mé racionální já mi klade na srdce, že bych povídky měla nazývat jmény, které jdou jednak přečíst a jednak vyslovit, ale to druhé pošahané já je silnější. Vystupují zde Avengers plus Loki, taky se krátce mihne Jarvis a hlavní roli obsadilo dnešní datum. Pro ty, co by chtěli Frostiron pár, je tam viditelný, pro ty, co ho nechtějí, tam není. Lehce zmíněné Clintasha.

Býti připraven

... jinými slovy míti předsudky. Loki se chová divně. Jakože... víc než obvykle. To by mohlo ke stručnému popisku stačit. Jednorázovka neobsahuje žádný pár, a jsou přítomni pánové Thor, Loki a Tony. Tuším, že má zítra narozeniny jisté stvoření, které může za celý tenhle blog, takže to budu brát jako důvod k povídce. 

Užijte si to a myslete na mě v dobrém. 

Upozornění: Při psaní tohoto díla nebylo ublíženo žádnému zvířátku.

Jak na Nový rok...

Nádherný poslední prosincový večer přeji!

Pes taky pozdravuje.

Za prvé bych vám moc chtěla poděkovat za komentáře k vánoční povídce, protože jsem si jí nebyla moc jistá, stejně jako s loňským Šťastné a mrkvové, a stejně jako tehdy jsem byla překvapená, velmi mile překvapená, že se líbilo!

Jinak dávám vědět, že tohle je další krátká jednorázovka, opět taková oddychovka (pokud teda píšu něco jiného) jako poděkování za krásný rok plný podpory a komentářů a jako rozloučení se čtrnáctkou, že je zde opět lehké frostiron a že zbytek je překvapení. Ale vážně, je to hrozná konina, ale vy proti tomu nic nemáte, že ne. 

A dál doufám, že jste si užili Vánoce, že oslavíte Nový rok a přivítáte leden s úsměvem, a... tak vůbec přeju všechno nejlepší a já... já jdu objímat psa, protože doma nikoho nemám a chuďátko zvíře je vyděšené k smrti. Doufám, že slavíte v o něco společenštějším prostředí. 

A víte, že vás miluju. 

Zpátky do školy

Krásnou sobotu přeji. Doufám, že jste na rozdíl od mé maličkosti měli šanci okusit takovou tu nádhernou činnost, tuším, že se jí říká spánek. 

Hmm... abych vás nalákala na tento článek s velmi nelákavým a pofidérním názvem: rozhodla jsem se, z nějakého těžko pochopitelného, zda-li vůbec existujícího důvodu, znovu potrápit našeho oblíbeného boha! 
Opět bych měla zmínit pár důležitých faktů: povídka neobsahuje žádný pár (neutíkejte...), zato bych ale po předchozích zkušenostech raději zdůraznila, že... no, že je krapet více sprostá než obvykle. Ale už jen název "škola" vám musí napovědět, že se tam asi nebude mluvit kdovíjak spisovně. Kdybych se ovšem měla držet opravdového slovníku svých vrstevníků, nejspíš bych tím byla znechucená i já sama, a to snesu leccos. Kdo trváte na tom, že by se takovými krásnými slovy nemělo plýtvat, radši nečtěte. 

Lákadla (?) stranou, hodlám teď znít jako člen nějakého pochybného bratrstva: ráda bych mezi námi přivítala další oběť, totiž pisálka, nováčka ve fandomu i fanfikcích! 

Další věc, omlouvám se, že mi tak šíleně dlouho trvá překlad. 

Předposlední věc - moc vám děkuju za ohlas k epilogu Side by Side, udělali jste mi velkou radost. ^.^

A ta poslední věc - víte, že vás miluju. 

Dobře, tohle je ta poslední věc. Drahá Nastěnko, ber tuhle překvapivě dlouhou věc jako dárek, protože když už píšu o škole, jistě poznáš prvky něčeho, co tam zažíváš se mnou, taky tam máš mini odkaz, a tak celkově díky, že to tam nemusím snášet sama. ^.^