sobota 21. prosince 2013

Side by Side, 21. kapitola

Krásný večer přeji. 

Musím se přiznat, že tuhle kapitolu píšu už opravdu dlouho - a drtivou většinu mám stejně dlouho napsanou. Jen jsem se posledních pár odstavců nějak zasekla. Totiž, snažila jsem se tam nacpat něco, o čem si nejsem jistá, jestli to tam je. Ale jakože ono to tam určitě je, jen ne příliš okatě. Anebo to tam není a vidím to tam jenom já - i když matně. 

Ehm.

Zjistila jsem, že si - s prominutím - ze všeho dělám prdel. Ale vážně ze všeho. Když jsem s Nasťou psala povídku, vždycky jsem její pokus o vážnou situaci sabotovala nějakou blbostí. A teď jsem si uvědomila, že totéž dělám i v téhle povídce - a vůbec ve všech - kde neberu vážně sebevíc vážnou věc. To je tak, když se osobní život podepíše na fanfikci. 

Přísahám, že se budu snažit to zlepšit. A jinak vás samozřejmě miluju. Ale to vy víte. Ale kdyby ne, tak vážně jo. 

Potřebuju se vyspat. Ještě něco, než uteču - včera v noci jsem se podívala na Hobita. Na toho prvního. Na druhého chci jít do kina. Nevím, co jsem čekala, ale... ale. Chvílemi to byla nehorázná ptákovina. A bylo to strašně předvídatelné. Ale to už filmy bývají. 

Užijte si kapitolu a dejte vědět. 
-----

„Ne.“

„Loki.“

„Ne!“

„Ano!“

„Ne!“

„U Devíti, matka by tě přetrhla. Jsem tvůj starší bratr a ty teď,“ zařval Thor, nedbaje na podezřele se chvějící strop jeskyně, „budeš poslouchat, co ti chci říct. A to není žádost! Sedni si a neopovažuj se znovu promluvit! HNED!“

Loki dopadl na zadek, Tonymu poklesla čelist a Thor si spokojeně zamnul ruce.

„Vidím, že role velkého bratra na tebe stále platí,“ usmál se. Loki seděl na kameni kousek od Tonyho a vypadal, že se rozhoduje mezi tím, jestli se zase zvednout a hádat se dál, nebo přijmout tuhle ponižující situaci – on se ho proboha lekl – a jen hledět do země, doufaje, že to vypadalo, jako by si chtěl sednout sám.

„Neplatí,“ zamrmlal. Thor se rozhodl, že je tahle dávka neposlušnosti únosná a zdržel se dalšího řevu.

„Heimdall pošle Anthonyho zpátky na Midgard a my se vrátíme domů,“ po očku zkontroloval bratrovu reakci na ono obávané slovo, a předstíral, že si Lokiho samomluvy nevšiml. „Asgard čeká válka.“

Tony si odkašlal, za prvé aby zamaskoval smích nad Lokiho mumlanými stížnostmi mířenými k zemi a za druhé, aby si vyžádal slovo. Thor se ochotně odmlčel.

„Byl jsi na Mid - ježíši - na Zemi?“ zeptal se a držel se u toho za hlavu, aby potlačil další slova, která do jeho slovníku nepatřila. Thor viditelně posmutněl a nešťastně si povzdychl.

„Ach ano,“ řekl tiše. „Byl jsem zbaven titulu Avengera. Již mezi vás nepatřím.“ Stark vyvalil oči a Loki zvedl hlavu.

„Hej, a to se rozhodlo beze mě? Já jsem sponzor. Snad má můj hlas nějakou váhu. Sakra,“ bručel Tony, zatímco se bůh lsti s nehezkým úsměvem díval na bratra a nechal jen svou mimiku, ať mluví za něj.

Jaké to je, být vyvrhelem?

Vypadáš tak mizerně, protože jsi poprvé zažil odmítnutí?

Chudáčku.

Loki by přísahal, že Thor slyšel každé slovo.

***

„Nemůžu uvěřit tomu, že jsi ho nechal jít! Měl bych tě za takové chování na místě popravit.“ Helblindi byl už od rána v královském módu a řval po svém bratrovi. „Nebo vyhnat. Zmlátit. Dlouho jsem tě pořádně neztloukl.“ Teď se výčitky obrátily v samomluvu a Býleistr nervózně polkl. Vážně ho bude bít?

„Matka ti říkala, že mě nesmíš bít!“ zvolal hystericky.

„Matka tady není,“ odvětil král temně.

„Bratře… neblázni. On… já… když ty ses k tomu neměl, ale… ono to bylo správné. Loki nic špatného neudělal. Teda… v poslední době.“

Helblindi si promnul oči. Nemohl uvěřit tomu, že byl ten blbec před ním opravdu jeho pokrevní příbuzný. Jejich pohled na svět byl příliš rozdílný.

„Zabil nám otce, zaútočil na naši zemi a zavinil odchod tvé snoubenky,“ odpočítával. Býleistr si založil ruce na hrudi a zhluboka se nadechl. Jeho odpověď však nestačila oslnit svět; ten den už poněkolikáté ozvalo se naléhavé bušení na dveře.

„Můj pane,“ pípl sluha a pomalu dveře otevřel, snad jako by se bál, co v síni uvidí pro změnu tentokrát. Tentokrát král svou zlost předstírat nemusel.

„CO!“ vyštěkl.

„Zpráva od Asgardského krále.“

***

„Upřímně jsem si nemyslela, že mě po tolika společných letech dokážeš překvapit.“ Odin se usmál a vzal obličej své ženy do dlaní. „To nebyl kompliment,“ dodala Frigga, zmatena tím láskyplným gestem.

„Já vím, že ne,“ ujistil ji král, stále s milým úsměvem.  

„A nerada se ptám, ale-…“

„Ani já nevím, jak to dopadne, lásko.“

„Jsi v podezřele dobré náladě.“

„Co tě přesvědčilo o tom, že je u mě dobrá nálada podezřelá?“

„Tři sta let bez úsměvu.“

Král si povzdychl a pomalu přešel k velkému oknu s výhledem do nádherně barevné zahrady. Frigga se zamračila.

„Měl jsem snad čekat, až jim spolupráci nabídnou temní elfové?“ zeptal se Odin s pohledem upřeným k vysokým stromům na konci zahrady. Královnu to znepokojilo ještě víc. Odin s ní o takových věcech nikdy nemluvil.

„Proč mi to říkáš?“ zeptala se a zlehka si sedla na mohutnou postel. Dlaněmi přejela po přehozech a upřeně přitom zírala na dveře. „Mám snad věřit, že sis vzal mou radu k srdci?“

„Ohledně svěřování se královně, nebo problémů našich synů?“

„Má cenu konkretizovat?“ ušklíbla se Frigga.

„Znáš mě dobře,“ usmál se Odin, stále se dívaje z okna. „Thor dospěl. Zvládne to.“

„Na Midgardu neuspěl.“

„Nikdy nebyl dobrý řečník.“

„Loki ano,“ řekla královna a vstala, tentokrát připravena na rozhovor, který ovlivní život obou jejích dětí.

„Proč každý náš rozhovor začíná tak nedůvěřivě?“ zvolal Odin a ke své ženě se otočil. Na odpověď nečekal. „Celá podstata téhle situace je neuvěřitelně hloupá,“ začal. „Až je mi smutno z toho, že má naše země padnout jen pro tak sobecké zájmy.“

„Zní to jako pohřební řeč.“

„Nemůžu popřít, že jí bude třeba. Musím počítat se vším.“

„To jsi řekl už mnohokrát předtím!“ křikla Frigga vzdorovitě. Dostávala se přesně tam, kam chtěla. „A podívej se, kde jsme teď. Co se stalo za tak krátkou chvíli. Bude tady válka, Asgardský lid ti nedůvěřuje tolik jako dřív, starší syn nestojí o trůn a ten mladší se stal posedlým nenávistí a pomstou a ty… ty slábneš. S tím vším jsi počítal?“

„Ne,“ přiznal tiše. „Ale stále mám naději.“

„Naději v co? Že se všechno spraví?“

Opět se musela spokojit jen s podezřelým úsměvem. Měla z toho zlý pocit; mohl snad král něco vědět o návštěvě Malekitha? Možná ho Heimdall skutečně upozornil. Ale to by potom nemohl být tak… klidný.

„Změnil ses,“ řekla do ticha.

„To my všichni,“ odpověděl jí zlehka tónem, který v královně vzbuzoval ještě větší obavy.

„Opravdu se chystáš do boje? Celý ten čas, který zde vládneš, svého nejstaršího syna učíš, že král válku nevyhledává, naopak, snaží se problémy řešit slovy.“

„Thor problémy slovy řešit neumí a Loki se do problémů se svými slovy leda dostává.“ Frigga se i přes napjatou atmosféru musela usmát.

„Jenže stále jsi králem ty,“ nadhodila.  

„Malekith nestojí o žádné dohody. To už by se se mnou dávno spojil.“

Královně poskočilo srdce. Tíha byla příliš velká, než aby ji skutečně dokázala nést. Ale sama dobře věděla – stejně jako Malekith – že tady se zájmy její a Odinovy rapidně rozcházejí. Zaťala pěsti a zhluboka se nadechla.

„Máš pravdu,“ řekla tiše. 

10 komentářů:

  1. Napůl jsem čekala, že jí Ódin oznámí, že si pořídí ještě jednoho potomka, který bude konečně k něčemu :-D A co jako, že si ze všeho děláš srandu? Přece to nebudeš brát VÁŽNĚ? Hrozná představa. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nedivila bych se, kdybych to tam nakonec opravdu napsala, ale jak jsem zmiňovala na začátku - snažila jsem se být vážná. :D Takže žádný třetí dítě! Ale mohl by to být Temný elf nebo Chitauri, ať si Loki dál nepřipadá méněcenně. :D

      Vymazat
  2. OOOOO ... Tak Thor seřval svýho malýho bratříčka :D.
    Co má asi Odin za lubem??
    Supe,moc se těšm na pokračování :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Být Thorem, udělala bych to už hodně dávno, a u řvaní bych nezůstala. :D

      Vymazat
  3. Představa Lokiho padajícího na zadek z Thora je k nezaplacení :D Úžasné :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Že jo. :D Ani nevím, co všechno bych za ten pohled byla ochotná dát. Asi hodně. :D Děkuju. ^.^

      Vymazat
  4. Prosím, pěkně škemrám pokračuju, jsem to celé zhltla na jeden zátah a fakt se mi to líbí,, písk a tak.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teď jsem tak v půlce, pracuju na tom. A jinak u mě vítej! ^.^

      Vymazat