sobota 22. února 2014

Side by Side, 25. kapitola

Krásný večer, mí věrní kumpáni! 

Tuhle kapitolu jsem si z nějakého nepochopitelného důvodu oblíbila. A abych rovnou pokračovala v pozitivním duchu, vězte, že mám rozepsaný překlad další kapitoly Nine lives a že jsem možná vymyslela název pro novou sérii s Alicí. Však víte, takové to malé blbučké, co vás tady obtěžuje už skoro ve třetí sérii. Je to jak Ordinačka. 

Na to se dívá moje babička. 

Ehrm... děkuju vám za komentáře k Valentýnské povídce. Ono mi to vždycky vyzní strašně divně, když se mezi Tonyho a Lokiho snažím nacpat nějaký rozhovor s náznaky emocí. Proč si vždycky oblíbím pár, který něčeho takového prostě není schopný? 

Jednoho dne se snad uzdravím. 

Ještě jsem si všimla další věci - když jsem kdysi psala, že se roztrhl pytel s pisálky Avengerovských fanfikcí, vážně jsem netušila, co všechno na mě vybafne teď. :D Když jsem začínala, nebyl tady skoro nikdo, a teď jsou povídky všude, kam se podívám. Vím, že jsem tehdy narazila na dvě obzvlášť dokonalé povídky, a pak pusto. Tak jsem si řekla, že když to krucinál nenapíše nikdo jinej, musím to udělat já. Směle do psaní, páč já už to flákám.

A víte, že vás miluju.

-----

„Vím, že je to prakticky tvoje druhý jméno, ale abys byla takhle šílená, v to jsem ani nedoufal.“

Tony pochodoval po pokoji, který mu byl v době Lokiho soudu přidělen, a huboval ženskou, která ho ještě nedávno chtěla jakožto svého rukojmího zabít.

„Když ukážu, že jsem Asgardu věrná, král mi pak pomůže,“ bránila se čarodějka slabým hlasem. Byla bledá a vyděšená, ruce se jí třásly a Tonymu se jí přes veškeré sliby, že už se nedá zviklat, opět zželelo.

„Jestli to tady takhle funguje,“ pokrčil rameny a udělal si další kolečko kolem místnosti. Zastavil se u oken. Boj byl ještě daleko, a jeho svrběly prsty. „Zatracenej Loki,“ zavrčel. Nemusel se ani otáčet, aby věděl, že mu Amora věnovala nechápavý pohled. Ušetřil se toho a automaticky odpověděl: „Zničil moje brnění.“

Vlastně to ani nebyla lež; byl to opravdu Loki, kdo je teleportoval do toho mizerného jezera. Že ho z něj i vytáhl, už byl jiný příběh, a ten do té vyčítavé části nepatřil.

„Zachránil ti tak život,“ bránila Amora svého učitele, spíš, aby smrtelníka poškádlila, než že by byla křivým obviněním skutečně dotčena. Zatracené čarodějnice a jejich schopnosti.

„Většinou jsem pro odlehčování situací, ale tohle je moc i na mě,“ povzdychl si, když se donutil vrátit ke své málo používané vážnosti. Amora se zadívala do země. „Proč jsi vůbec přišla za mnou?“

„Mohl by ses… třeba… přimluvit,“ mumlala s odstupy, tudíž Tonymu trvalo déle, než si poskládal celou větu. „Ty mě chápeš. Lokimu jsem ukradená. Odin by mě nejradši nechal popravit. O Thorovi se snad zmiňovat nemusím,“ protočila oči.

„A co Frigga?“ zkusil se z toho Stark vyvléct.

„Jestli jsem ukradená Lokimu, tak i jí,“ zavrčela čarodějka.

„Vylučovací metoda zabrala skvěle,“ připustil Tony pochmurně. „Takže po mně chceš, abych se za tebe… je ti jasný, že jsem mu taky ukradenej, že jo.“

„Nejsi. Zapomněl jsi, co jsem ti říkala?“ Tony mlčel a mračil se.

„Nóó…“ protáhl a opřel se rukama o křeslo, za kterým dosud stál, jako by se před Amorou potřeboval chránit. (Neměl oblek, bral si nábytek.) Čarodějka si povzdychla.

„Proč myslíš, že jsem žárlila,“ mumlala znovu do podlahy a Tony na ni ani nemusel vidět, aby poznal, že se červená. „Záleží mu na tobě. A přitom jste se sotva poznali. Není to fér. Pro mě by neudělal nic. Kdybych proti němu bojovala, zabil by mě rovnou. A kdyby mě nechal žít z milosti a potom mě znovu potkal, tak by mě dorazil. Ale tebe nejen že při invazi nezabil – bylo mi zle z toho, kolik možností promarnil – ale nakonec ti i zachránil život. A ty ho odmítneš. Vůbec nevíš, co máš před sebou!“ vztekala se jako ukřivděné dítě.

„Jo, no, to je ukázkový začátek románku.“

„Neber to na lehkou váhu!“ rozkřikla se a Tony zaryl prsty do křesla. „Už kdysi jsem zabila někoho, koho měl rád,“ dodala temně.

„Na to, že jsi ještě před chvilkou potlačovala slzy a žádala o pomoc, si docela dovoluješ,“ riskl to Tony v dobré víře. Amora jako by zvadla.

„Nějak si nejsem jistá,“ řekla tiše, „komu z nás se vlastně vysmíváš.“

***

Tohle se vůbec nemělo stát.

A přesto se to dělo.

Thor ho před sebou postrkoval a ochranitelsky jej zaštítil, kdykoli se na něj jen někdo špatně podíval. Loki už ani nepomyslel na to, že by se zdekoval. Clint vyfasoval luk, se kterým si absolutně nevěděl rady, a oblečení, které ho škrtilo. Natašu si k sobě vzala Sif, ženské zbroje bylo v Asgardu poskrovnu, a bojovnice nechtěla ani slyšet o tom, že by si ta pozemská agentka nechala to maličké nic, co má na sobě teď. Steve obhlížel terén a po očku pozoroval Bruce, který stále vypadal až podezřele klidně. Šel vedle nich, občas se uchechtl nad Clintovou stížností na kousance od kalhot, a ačkoli se k nim výbuchy dostávaly blíž a blíž, rozhlížel se kolem sebe, jako by byl na dovolené.

Loki měl chuť si rvát vlasy a utéct do vězení. Byl uprostřed téhle šílené skupinky, nevěděl, kde je ten zatracený Stark, a nevěděl, jak vlastně dopadl jeho vlastní soud, tudíž se mu nechtělo bojovat, když netušil, jestli pak bude volný, nebo ho zase strčí do žaláře. Počítá-li ovšem s faktem, že tohle všechno přežije ve zdraví. Začínal pociťovat známky rezignace, což nebylo před bojem zrovna to nejlepší.

Neměl strategii, nebyl připravený a momentálně se cítil maximálně na zalehnutí do postele.

Pro Steva tady byl jeden jasný úkol. Aniž by ho někdo žádal, okamžitě se rozběhl do té části města, odkud se ozýval křik bezbranných lidí, které teď elfové chladnokrevně vraždili, čímž si vysloužil Thorův vděk, protože jakožto korunního prince by pro něj ochrana svého lidu měla být priorita. Jenže teď měl oči jen pro tu největší loď ze všech, bezpochyby loď samotného vůdce temných elfů.

Loki si připadal nezvykle nešikovně a těžkopádně, jak se tak klopýtal městem, které v ohni nepoznával. Uhýbal střelám, které k němu byly čím dál blíž. Thor s ním pokaždé trhl do strany a vynadal mu, že není dost opatrný.

Jak se může soustředit na tohle, když nemá tušení, kde je ten smrtelný idiot? A ještě k tomu bez svého brnění. Byl zranitelnější než novorozeně. Musel ho najít, jinak by měl na triku další život pozemšťana, a on si teď hodlal zahrát na hrdinu. Smrt Avengera by mu k tomu nepomohla.

Beze slova se otočil zpátky k paláci, ale Thor ho opět zastavil. Clint s Brucem už jim zmizeli z dohledu, pravděpodobně se jim nechtělo bojovat po Lokiho boku. Ne, že by ho to mrzelo.

„Kam si myslíš, že jdeš!“ zařval bůh hromu a znovu s ním zatřásl. Loki se mu vztekle vysmekl, čímž si málem roztrhl kus tuniky. Zmateně si uvědomil, že se nestihl ani dostat k svému brnění.

„Nemám zbroj!“ křikl zpátky na bratra, který se na jeho odpověď zmateně zamračil.

„Něco takového ti přece nikdy nedělalo problém! Prostě ji vykouzli!“ zamával rukama, jako by tím chtěl Lokimu připomenout základy magie.

„Musím zpátky,“ odvětil Loki, aniž by si zbroj vyčaroval.

„Ale proč? Ty… nebudeš bojovat? Co ti otec řekl?“ zpanikařil Thor, když si uvědomil, že možná Lokiho vytáhl z paláce přes Odinův zákaz. Zase.

„Je tam Stark. Chceš, aby tvůj přítel zemřel?“

„V paláci je v bezpečí jako nikde jinde!“ křikl Thor uraženě, načež se na zmíněném místě rozlehly rány z explozí.

***

Někde daleko pod nimi se díval ředitel Fury na nebe a uvažoval nad tím, jestli by si neměl shánět nové hrdiny.

9 komentářů:

  1. Celý ten díl byl takový vážný, ale ten konec to naprosto zabil :D Ach, jak já soucítím s Lokim, chudák to má těžký :D

    OdpovědětVymazat
  2. Fury :-D.Vždy když tam je Fury tak je to buď nadmíru otravné nebo zábavné. Zábavnost bylatenhle případ :-). Úplně před sebou vidím Natashu v Asgardském brnění.
    A na závěr - chudák Tony,Loki,Amora a těším se na pokračování :-D.

    OdpovědětVymazat
  3. Fury to zabil. Jsem si divná když mám Furyho v oblibě? Chudák Loki a i Clint. To s Tonym "nemá oblek,bere si nábytek." mělo být co?? Mám takovej pocit,že to bude ještě horší.

    OdpovědětVymazat
  4. Vždycky, vždycky to tím koncem zabiješ a riskuješ tím moje duševní zdraví!
    Mě tohle číst snad nikdy neomrzí...

    OdpovědětVymazat
  5. Né to už je konec TwT Tak tuhle povídku jsem dneska zhltla docela rychle a mrzí mě to, páč teď musím čekat na další díl. Troufnu si říct, že tahle povídka na Avengers se řadí do mých oblíbených na první místo ^^

    OdpovědětVymazat
  6. Tohle je teda poněkiud ošklivé, ta povídka se mi normálně v sobotu schovala a já si to můžu číst až dneska, eh. Jinak opět pobavilo a potěšilo.

    OdpovědětVymazat
  7. Na tohle vždycky stojí za to si počkat :)
    Jeden velkej palec hore :)

    OdpovědětVymazat
  8. Loki/Tony, Loki/Thor, Loki/Hawkeye a někdy i Loki/Natasha, ale mě právě napadlo proč se někdy nedá třeba Loki/Sherlock BBC :-D. Oba dva jsou chytří vysocí, mají nesnesitelné starší bratry, kteří o ně mají starost ... :-D. Chápejte vím, že se to sem teď vůbec nehodí, ale já to potřebovala někomu říct :-).
    A ještě sem v mém předešlém komentáři nezmínila jak je tahle povídka skvělá, takže - tahle povídka je naprosto skvělá a moc se těším na pokráčko :D.

    OdpovědětVymazat