Side by Side, 35. kapitola

Nevěřila jsem tomu, že to opravdu dopíšu, ale kupodivu jsem se dneska vyspala, tak nejsem tak líná jako jindy. Kousíček mám napsaný už měsíc, a ten zbytek (prý zbytek) jsem dopsala před chvilkou, doufám jen, že není třeba si to ještě víc rozmýšlet, já bych to totiž zase úplně změnila.

Nevím, proč jsem k té povídce vůbec napsala, že je to takové lehounké frostiron, když tam prakticky nejde poznat. Ale nemůžu si pomoct, přijde mi to takhle neohrabané mnohem důvěryhodnější. Ale to mi musíte odpustit, protože je tahle kapitola delší. A navíc vás miluju, víte to, že jo. 

Užijte a žijte. 

Side by Side, 22. kapitola

Nádherné ráno, (ne)smrtelníci! 

Konečně se mi to povedlo dostat do takového stavu, abych to víceméně bez výčitek mohla hodit sem. Můžete se těšit na trápení ubohého Thora (vážně mu v povídkách dávám mentálně zabrat, když už se nepředvedl ve filmu) a taky na menší rozhovor mezi Tonym a Lokim. 

Doufám, že se bude líbit. Pak dejte vědět, jestli jo, jestli ne... a tak. Děkuju. A víte, že vás miluju. 

Krásného Silvestra, zkuste neskončit v příkopu. ^.^

Side by Side, 18. kapitola

Krásné středeční ráno, drazí! Žádost o odložení cihel si nechám pro sebe, tentokrát. Jinak vás čeká o něco delší kapitola. (Vůbec neměla být dlouhá, jen jsem se ke konci rozepsala a přestala jsem až po dvou stránkách.) Zbožňuju debaty. Tak si ji užijte. Totiž, zastesklo se mi po ostatních Avengers.

Ahahaha! Nějak se mi to začíná motat. A rozjíždět. Nervózně tady poskakuju po židli a stále se nemůžu vzpamatovat z toho hrozného filmového konce. Loki by měl dostat vlastní film. Vsaďte se, že ho dostane. Má svět na kolenou, a to ani neexistuje.

Děkuju vám za komentáře, podporu, další trpělivost (ohledně toho opisování kódů to jinak nejde, jsem vám vděčná, že se na to prostě nevykašlete).

Kupředu!

Side by Side, 16. kapitola 2/2

Byla jsem připravená to zveřejnit hned potom, co se vrátím od zubařky, ale měla jsem hubu plnou nadávek a bolesti, odpusťte mi to zpoždění. A za týden tam lezu zas. A před týdnem jsem tam byla taky. 

A taky mi byla obsazena postel. (Bratr: "Ta tvoje je víc pelíšková.")

Užijte si kapitolu a dejte vědět. ^.^ Ale budu vás stejně varovat předem. Fanoušci Sigyn asi nebudou moc rádi... a jinak jsem se v téhle kapitole trošku vrátila do minulosti, aby se vysvětlilo, proč Amora stále nikoho nezabila a jak se dostala na Jotunheim. Kdyby cokoli nedávalo smysl, ozvěte se. ;)

Děkuju za komentáře k předchozím kapitolám. Miluju vás, normálně jo. :D

Anyway...

Nejsem si zrovna jistá, jestli je to dobrý nápad, vzhledem k tomu, že to je jen další narychlo psaná jednorázovka... pro vás oddychovka a pro mě kompenzace špatného pocitu zanedbávání blogu i čtenářů.

Teď pozor, drazí! 
Jak jsem se už stihla poučit - do těchhle tří stránek jsem vecpala i pár spoilerů z druhého filmu Thora. Takže pokud se chcete zcela uchránit a ani jste neviděli trailery, berte to jako varování.

Kdo jste jenom viděli trailer, jste zcela v bezpečí, nic nového nenajdete. :3 

Jinak, mám to napsané už nějakou dobu (týden, dva, tři?), trvalo mi to asi půl hodiny, možná trošku víc. A neskutečně jsem se bála to zveřejnit. Jenže jak teď posuzuju, co všechno jsem byla schopná zveřejnit, myslím, že si tohle nezaslouží hnít ve složce. Napsala jsem už horší věci. Doufám, že tohle patří k těm lepším. Neumíte si představit, jak si přeju to umět posoudit. Ale od toho jste tady vy! ^.^

Děkuju za komentáře, podporu a tak.

Dneska jsem si napsala něco k Side by Side, k Vykoupení jsem se nedostala a k Nine lives bohužel také ne. Ozývá se mé nedočkavé já s novým námětem na povídku. Určitě by se vám líbila. Ale napřed bych radši něco dokončila. Aspoň něco! Už tak se to tady všechno plete dohromady, a já debil abych sem cpala ještě něco jiného, že. :D

Užijte si povídku a dobrou noc. ^.^

Side by Side, 16. kapitola 1/2

Přeji nádhernou středu, poutníci. ^.^

Rozhodla jsem se to trošičku useknout, takže tenhle díl bude jen u Amory, a pokud se to v průběhu psaní nezmění, tak ten příští taky... možná bude delší, ještě nevím. Nemám nejmenší tušení, co tímhle chce básník říci, o to hůř se to vysvětluje, když jsem tady tím básníkem já.

Eh, jde na mě nějaká podivná nálada. Takové to... že se mi chce pořád spát, ale dělat se mi nechce nic (když nepočítám to spaní), bolí mě hlava a proklínám všechny zubařky světa. A ty stupidní testy taky. Pořád nám v tom ústavu mlátí o hlavu s tím, jak jsme blbí, a pak nám vnucují písemky, aby si to ještě ověřili. Systém na dvě věci.

Za chvilku budou podzimní prázdniny... a pak listopad... a víte, co je v listopadu? Přesně to! ^.^

Side by Side, 15. kapitola

Vítám vás u další (a delší) kapitoly. Doufám, že je stále možné se v tom orientovat, je totiž docela pravděpodobné, že předbíhám sama sebe. Mimochodem, 10. kapitolu k Vykoupení mám napsanou, a sic tradičně nemám dost odvahy na zveřejnění, stejně to udělám. 

Moc vám děkuju za komentáře, podporu a občasné menší nakopnutí k psaní. Pomáháte mi (pokud ten kopanec moc nebolí). A vůbec, já vás všecky miluju. 

Užijte a žijte. 

Side by Side, 14. kapitola

Zdravím vás, mí drazí. Omlouvám se, že tady od začátku týdne klesla aktivita (a jen si to přiznejme, pořád patřím k těm aktivnějším :D), nemám na to dokonce ani originální výmluvu. Je to prostě lenost, nechuť a nedostatek času... kecy, kecy.

V hodině společenských věd jsem si skládala origami. Košili dostala Nasťa a křivé prasátko jsem si nechala. Jsem naprosto v pořádku. Tedy v rámci možností, když nepočítám měsíc trvající chuť jebnout hlavou o zeď a rozbrečet se. 

Ale zpátky k věci. Devátý díl Vykoupení mám dopsaný už od včerejška, ale nějak se pořád necítím na zveřejnění. Slibuju, že do konce týdne tady bude. A nejspíš s ním ani nehnu, ale aspoň se můžete těšit na nový díl Nine lives. Je to jediná věc, kterou tady nepíšu já sama, ale přesto je nejoblíbenější. Jsem zdrcena. :D

Každopádně si tenhle díl užijte... a těšte se na ten další. Začala jsem ho psát včera a musím přiznat, že už mě dlouho psaní kapitoly tak nebavilo. Culila jsem se u toho, a to tam přitom nic k culení nebylo. Nevadí. :3

Side by Side, 13. kapitola

Čím dál víc si uvědomuju, že takzvané psaní za pochodu je opravdu největší blbost, jakou může pisálek udělat. Jedna z největších blbostí určitě. Ale když já nemám vůbec čas. Neměla jsem čas ani na konec světa, Nasťa jest svědkem.

Upřímně na tenhle díl zrovna pyšná nejsem, ale nějak jsem se nemohla donutit k přepsání.

Užijte si kapitolu a dejte vědět, co ujde a co ne. Děkuju. Už jsem říkala, že vás všechny miluju? Ano, i přes vaši smrtelnost. :3

Thor: The Dark World - TV Spot 5

Já zdechnu. Normálně zdechnu. Jestli jste ještě neviděli spot číslo pět, napravte svůj hřích. Pár záběrů navíc, co se týče boje, Jane a Malekitha... a Lokiho. Yo!

V jiném spotu jsem zase zjistila, že Jane jen tak nepřijde a nevrazí Lokimu, ona přichází, Loki se jí začne představovat... a uprostřed věty dostane po držce. :D

Můžete hádat, co mě v tomhle videu dostalo.

Loki: "Mlácením nevyřešíš všechno." 

Thor: "Hehehe."

Side by Side, 12. kapitola

Kdo najde odkaz na Mrazíka, má u mě čokoládovou sušenku. Popřípadě oříškovou.

Takže tu bychom měli menší spor. U všech. Hádky se mi píšou dobře. Z někoho můžu udělat vítěze, a z někoho debila. Je to úžasná moc. *fanatický lesk v očích*

Už jsem říkala, že vás za tu podporu a komentáře miluju? Děkuju vám. ^.^

Side by Side, 11. kapitola

Nádherný den přeji. Krásně prší, že? Vy, kdož jste se opět rozešli pro cihly, buďte v klidu. Sedmá kapitola Vykoupení bude mít menší zpoždění, nějak jsem se do ní včera večer zamotala a teď nemám nejmenší tušení, co jsem v ní vlastně chtěla sdělit.

Mám jedno info o téhle kapitole.

Pochopte mé zvrhlé choutky... dostala jsem ty dva do maličké a stísněné jeskyně daleko od civilizace a mám je nechat hetero? To je nadlidský úkol tohleto!

Ale já to zvládnu. Pokud by si většina nepřála pravý opak. Máte týden na rozmyšlenou. Zachraňte mě! 

Vykoupení, 6. kapitola

Já abych někam nenacpala tu rozkošnější část mýtů. Mám tendenci na všem hledat jen to roztomilé... ono je jednodušší se rozplývat než nenávistně vrčet, že? Vysvětlete to Lokimu. 

A užijte si kapitolu. Zítra tady bude sedmá a pak se vydávání zpomalí. Zato... je docela možné, že začnu s další povídkou. Úchylnější. Ňah. 

Vykoupení, 3. kapitola

Přeji nádherné ráno, drazí. 

Včera jsem Nine Lives nestihla přeložit, natož přidat. Já to zkusím aspoň přes víkend. Včera ráno jsem ve vlaku psala jednorázovku. Kdybych ji měla popsat přesněji... je rozhrkaná. Jak ten vlak. Hrozný toto. Ale hodím ji sem. Jednou. Možná. 

Miluju soboty. A vy si užijte poněkud ukecanou kapitolu. ^.^ 

Side by Side, 10. kapitola

„Takže je v tom baba,“ uchichtla se Nataša.

„V Midgardském slangu ano, dalo by se to tak říct.“

„Fajn, co kdybyste se přestali bavit jen mezi sebou. Připadám si odstrčený. A já nikdy nejsem odstrčený,“ postěžoval si Tony, přitáhl si židli a v rychlosti se na ni posadil. „Čas vyprávět!“ 

„Tady by to byla profesionální děvka.“ Loki se rozhodl s vysvětlivkami moc nepárat. Jak si stačil všimnout, jediný, kdo ho tady opravdu momentálně poslouchal, byl Tony. A to znamenalo, že musí používat jeho způsob mluvy, aby mu bylo rozuměno. Ušklíbl se nad tím, jak se Tony pobaveně culil. Nejspíš ho vyprávění bavilo. A to byli teprve na začátku.

Side by Side, 9. kapitola

Víte, z nějakého důvodu jsem kvůli téhle kapitole šťastná. Asi kvůli těm blábolům, nemůžu se nabažit jejich psaní. :D Mé slabosti stranou, upřímně doufám, že za to týdenní čekání devátá kapitola bude stát. Dejte vědět, drazí smrtelníci. 

V tuhle dobu bych čistě teoreticky teprve měla vystupovat z vlaku, tudíž jsem se činila včera večer a přednastavovala jako šílená. 

Děkuju moc všem za komentáře a podporu, moc to pro mě znamená. *rozhazuje internetové cukříky*

Side by Side, 8. kapitola

Přeji nádherný den, smrtelníci. 

A vítám vás u osmé kapitoly, která je zároveň poslední, kde řeším (dočasně, samozřejmě) minulost. Devátá kapitola je dopsaná a příští týden vás tady bude čekat, mimořádně ukecaná (až se mi z ní zase chtělo udělat scénář) a na mé standardy dlouhá. Snad si vyžehlí všechny předešlé díly. 

Enjoy. 

Side by Side, 7. kapitola

Opravdu doufal, že právě neudělal to, co právě udělal. Tolik doufal, že to byl jenom sen nebo přelud. Ale roztřesené ruce mu tvrdily opak a on svým jindy jistým rukám důvěřoval víc než své mnohdy zmatené mysli. 

Bylo to tak. Před chvilkou vstoupil do Lokiho provizorního pokoje a dělal psychologický pokus na někom, kdo je mentálně nestabilní. A že byl tenhle popis eufemismem století, snad ani nemusel dodávat.

Side by Side, 6. kapitola

„Je normální, že jsi nervózní…“ Darcy si nebyla jistá, jestli se svou kamarádkou dál vydrží bydlet. Možná by se měla porozhlédnout po nějakém bytě. Ať si Jane zamilovaně vzdychá sama.

„Ale když… strašně dlouho jsem ho neviděla… co když na mě zapo-…“ Darcy zaskučela jako raněná zvěř a hlavu si položila na stůl. „Co je?“ ohradila se Jane dotčeně.

„Nezapomněl! Kolikrát ti to mám ještě říkat? Nemáš ty být chytrá astrofyzička? Láska ti vymyla mozek? Kdyby na tebe zapomněl, NEVOLAL BY TĚ,“ mumlala tmavovlasá holka tváří stále zabořenou v hordě papírů.

Side by Side, 5. kapitola

„No, řekls to krásně dramaticky, kámo, ale pořád vím hovno,“ nechal se slyšet Tony, a bylo mu jedno, jak ošklivě to znělo. Však byl u sebe doma, že.

„Vůdce temných elfů se jmenuje Malekith,“ mluvil Thor, aniž by si Tonyho poznámky všiml. A pokud všiml, okázale ji ignoroval. „Už několikrát vedl boj proti Asgardu. Ale Všeotec,“ odmlčel se a vypadalo to, že čeká na potlesk, „Všeotec jeho útoky vždy odrazil. Malekith se pak stáhl. Ze začátku jsme měli zdroje, které nám potvrdily, že si shání spojence. Ale pak bylo několik let ticho, a on nebyl nikde k nalezení. Naše zdroje taky ne.“ Rozhlédl se kolem sebe, aby se ujistil, že je jeho vyprávění bráno dostatečně vážně. Opět to byl Tony, kdo promluvil jako první.