Zobrazují se příspěvky se štítkemvlastní ff. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvlastní ff. Zobrazit všechny příspěvky

Fata viam invenient II.

Jotunheim je taky v nouzovém stavu. 

Krásné pondělí přeji.

spacer

Fata viam invenient I.

AU: Loki zůstal tam, kde se narodil. Pořád je to Loki. Thor je zlatý princ Asgardu. A pořád je to Thor.

Postavy: Loki, Thor, Laufey, Helblindi, Fárbauti, Býleistr, Frigga, Odin

Vztah: Loki & všichni zmínění

Slash: NE

Části: 1/??

Upozornění: AU (alternativní vesmír), Jotun Loki

Stav: rozepsáno

Vznik: ‎22. ‎června ‎2018

Poznámka: "Osud si cestu najde" (Vergilius)

spacer

Velvyslanec, 50. kapitola

Kolegyně, kolegové, poutníci, smrtelníci, nemrtví a kolemsurfující, vždyť to znáte.

Jsme na úplném konci.
spacer

Velvyslanec, 49. kapitola

Blížíme se ke konci.
spacer

Velvyslanec, 48. kapitola

Svazuju pomyslné uzlíčky. Dokončím to letos, co myslíte? Tolik kapitol jim už slibuju tu postel.
spacer

Velvyslanec, 47. kapitola

Nemám co říct.
spacer

Velvyslanec, 46. kapitola

Je to pravidlo - probojovaná kapitola musí být následována ukecanou. Je to o dost víc vyčerpávající, než trhat hlavy, fakt. Myslím, že všichni zúčastnění v této kapitole budou jedině souhlasit.
spacer

Velvyslanec, 45. kapitola


spacer

Velvyslanec, 44. kapitola


-----
spacer

Velvyslanec, 43. kapitola


spacer

Velvyslanec, 42. kapitola


spacer

Velvyslanec, 40. kapitola

Thorovi (zase) rupnou nervy, Avengers se (konečně) pohnou, připojí se Válečníci (protože nechci být jako Taika Waititi), a Gunnlod využije času a poklábosí se svým kdysi drahým. Fiasko od začátku do konce, jinými slovy. 
spacer

Velvyslanec, 39. kapitola

Už několikrát jsme se shodli na tom, že si všichni zaslouží oddech. 

I kdybyste to teď Lokimu nabídli s tím, že za něj vše vyřešíte... ani za nic na světě by to nevzal.


spacer

Velvyslanec, 38. kapitola

Co bych vám tak na to řekla. Už dříve jsem si říkala, že se nemám co komu omlouvat, protože život a protože jiné starosti, ale pravdou zůstává, že je mi to stejně moc líto. Tedy nechci znít, jako bych povídku opouštěla, to ne, je to moje dítě. 

Ale i já jsem si musela pár kapitol nazpátek přečíst, abych se zase trošku vrátila své minulé pisatelské duši do noty, takže je jisté, že čtenáři netuší, o čem to vlastně je, a ne každému se chce prodělávat opětovné čtení (i když já osobně to beru u svých autorů jako dobrou výmluvu pro opáčko). Tahle kapitola žádné úpravy neprodělala, takže by měla znít stejně jako všechny předešlé. (Ano, od října je napsaná, ale nechejme to být. Kdyby byla zveřejněná tahle, tak je tu stejně od října ticho a 39. část si dává načas místo této.)

Takže pokud jste mě stále neopustili - vím, že je někdy těžké zůstat u série, zvlášť jedné tak nepravidelně aktualizované - tak doufám, že se s chutí vrátíte ke čtení. Nebudu slibovat, že to zase pojede rychle, stále platí, že mi to žere až směšně moc času, který nemám. Nejsem ani čtenářská podpora, bohužel.

Windify, extra díky za to, že sis dala práci s komentováním některých kapitol, i když ses k tomu vracela až po čtení. Moc si toho vážím, udělalo mi to ohromnou radost. Já mám ještě co dohánět.

A jinak víte, že vás stále miluju, vy bestie.

... vážně doporučuju si zopáknout aspoň tu minulou kapitolu.
spacer

Omnia Vincit Amor 4/4

Poutníci, smrtelníci, kolegové, drazí!

Co vám mám povídat, tyhle občasné klinické smrti zmizí až se skutečnou smrtí. Bylo toho teď zase víc než obvykle, dokonce jsem se až dneska dostala na tumblr (vidíte, jak je to vážné). A až teď, před malou chvilkou, jsem se po měsíci přihlásila na blogger, který na mě štěká cosi o zrušení Google+. Jako by to snad někoho zajímalo.

Samozřejmě to pokračuje dál v takovém neatraktivním tempu, kdy všechno musím dělat napůl, aby se to dalo stihnout. Nevím, kdy se to stihlo stát a proč jsem to dovolila, a jestli vůbec.

Moc mě mrzí, že jsem se zase tak zasekla, a ještě víc mě mrzí, že i Velvyslanec měl více času na zapadnutí prachem, zvlášť v takové situaci, kdy by příběh zapadnout prachem neměl. Doufám, že se bude poslední část téhle blbosti, která měla už na začátku ledna být dávno zveřejněná, líbit.

Dostáváme se do hořkosladkého finále. Nakonec jsem se vlezla do 16 tisíc slov, což je super. Opravdu, sice to mělo být tak 3 tisíce, ale aspoň jsem to nezabalila na čtyřiceti, jako jsem se původně obávala. Moc mě bavilo to psát. Děkuju za vaše komentáře, podporu a trpělivost.
spacer

Omnia Vincit Amor 3/4

Myslím, že je to už taková moje spisovatelská nemoc - ta neschopnost se rozhodnout, jak se píše Sygin. Sigyn? Vždycky to vidím jinak, každý to jinak píše, anglické encyklopedie a překlady se drží mého Sygin, české zase Sigyn. Tak to asi v této povídce (i když jen jednou nebo dvakrát) zkusím obměnit, život je změna, že jo. Jenom při opětovném čtení této kapitoly jsem to změnila asi čtyřikrát, protože mi pokaždé více lichotilo to druhé. Asi jsem na to přišla - vždycky samotné slovo ve větě mi sedí víc s Y, zatímco když napíšu obě verze dohromady vedle sebe, líbí se mi to s I. To je zatracené dilema, kdyby to snad nebylo z tohoto odstavce nad slunce jasné.

Prostě takhle - jednou provždy - slíbit vám můžu jediné: že v povídce/sérii se budu vždycky držet toho, jak už jsem to jednou napsala, popřípadě změním všechno. Ale ne v každé povídce to bude stejné jako v předešlé, jestli si rozumíme. Je možné, že v Mateřské je to Sygin, tady to bude Sigyn, v nějaké jednorázovce možná z čirého zoufalství udělám zhovadilost nejtěžšího kalibru a napíšu dvě měkké nebo dvě tvrdé... a pak si půjdu zalézt pod nejbližší kámen, který nebude přimrzlý k zemi.

Mimochodem: v této části se opět vrátíme k Lokimu, sice krátce, ale o to intenzivněji. Frigga má svým způsobem vyhráno od úplného začátku, tedy alespoň do doby, než se ukáže, proč se to všechno vůbec muselo stát. V naší mysli nikdy nejsme zločincem, a jestli ano, tak s pádnými důvody. To se přece nepočítá.

Přeji hezký první letošní týden.
spacer

Omnia Vincit Amor 2/4

Jsem dneska v úvodu o něco nadšenější než obvykle, to já bývám, když vítám novou krev (že to ani zdaleka nevyvažuje počet pohřbů necháme stranou). Takže pokud ještě někdo zbyl tady, sbalte si baťůžek a běžte se mrknout a něco pěkného napsat, protože nováčky co? Neodrazujeme, podporujeme, milujeme, na rukou nosíme. A starce taky, kdybyste náhodou zapomněli na mou maličkost.

Mimochodem, nevím, jestli je tohle už někomu známý blog, ale reakcí tam není, tak bych ráda poukázala i na něj. Sice jsem ho v záložkách měla dávno, ale věrná své rychlosti jsem na něj narazila zase až teď a mám rozečtený překlad - ruský! Můj respekt. (Taky je tam přeložená celá série na pár Thorki, jestli mu někdo holdujete, běžte to omrknout.) Poslední příspěvek z července, ale letos - takže dobrá zpráva, kdyby to nebylo jasné.

A zatím přejdeme k druhé kapitole téhle ptákoviny.
spacer

Omnia Vincit Amor 1/4

Pre-Thor, minisérie (4 kapitoly), žádný slash. 

Měla to být jednorázovka, začala jsem ji psát 5. prosince 2017.

Po celý rok 2018 zůstalo napsaných asi 4 tisíce slov. Přesně 5. prosince 2018 jich přibylo 8 tisíc. Dneska jich je 15 tisíc, a doufám, že i po konečných úpravách se vlezu pod 20.

Ráda bych upozornila, že je to neuvěřitelná pytlovina. Neměla být, původně opravdu ne. Rozhodla jsem se na chvíli vrátit ke svému nekritickému já a u psaní se po dlouhé době maniakálně chechtat.

Až na nějaké kosmetické úpravy a asi tak stránku či dvě je hotovo, přidávat budu podle toho, jaké bude přijetí. 

Co se Velvyslance týče, jsem teď v takové blbé situaci, ve které si nemůžu vybrat ze dvou/tří/čtyř možností, jak se dostat ze situace fiktivní, tudíž si beru neplacené volno a po téhle minisérii bych se chtěla otočit zpátky k té jednorázovce, která měla vyjít minulý rok na Vánoce.

Tohle se tak... ale TAK vymklo kontrole, že si to nedovedete představit.
spacer

Velvyslanec, 37. kapitola


spacer

Velvyslanec, 36. kapitola


Tohle má spíš víc odstavců než textu, ale každý máme svoje slabůstky.

Zítra začíná škola.

Haha.

HAHAHAHAHAHAHA-
spacer