Miláček

Přeji krásné ráno!

Jestli se nějak podezřele těšíte na to, co je v celém článku, tak vás asi zklamu. Čeká vás tam 177 slov, což sice není moc, ale myslím, že téma je v tom mimořádně oblíbené. :D 

Budu doufat, že vás to nezklame, ale spíš potěší. Jsem pevně přesvědčená, že z lidí, kteří by tohle chtěli vidět zfilmované, by se bez problémů utvořila jedna krásná velká armáda. Asi nemusím říkat, kdo by byl generál. 

Užijte si to. A já jdu zkusit překládat Nine lives, ať to tady nechcípne hned ze začátku nového týdne. 

***

„Ach můj… bože. Tony, to myslíš vážně?“ Pepper lapala po dechu jako čerstvě vylovená ryba, Thor se tolik polekal, až mu v rukou zůstal kus futer, Steve něco vypískl a okamžitě z místnosti vycouval, a Nataša se rozhodla k návratu do let patnáctých a začala se hihňat.

Tony se převalil na bok natolik prudce, až se zapomněl zastavit a skončil tak na zádech vedle postele. Loki dál nevzrušeně ležel na břiše a skoro až znuděně hleděl na zástup lidí ve dveřích. Byl rozvalený uprostřed postele v celé své kráse, a nikdo v nejmenším nepochyboval o tom, že se za svou nahotu nestydí – ruku na srdce, nebylo to tak, že by se za co stydět měl. Vypadal, že je přítomností všech Mstitelů otráven z jediného důvodu - přerušení. Mrknul na Clinta, který se nedobrovolně otřásl.

„Není… není to tak, jak to vypadá,“ koktal Tony, přičemž se snažil nepříliš úspěšně postavit na nohy, a ještě méně úspěšně si kolem boků obalit přikrývku.

„Ale ono je to přesně tak, jak to vypadá,“ opravil ho Loki nevinně. „Miláčku,“ dodal s uchichtnutím. 

Share: