Nádherný večer!
Opět jsem naštvaná sama na sebe kvůli tomu, jak je ten blog zařízený. Rubriky, rubriky, rubriky! Právě jsem akceptovala výzvu do boje. Ale bude muset chvilku počkat, není čas. Pořád není čas.
Ještě nedávno jsem byla přesvědčená, že tu matiku chápu.
U ekonomie jsem nestihla být ani naivní, a už se to posralo.
Abych se vrátila zpátky; moc vám děkuju za komentáře. A doufám, že si tuhle kapitolu užijete. Je poslední.
Zobrazují se příspěvky se štítkemchitauri. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemchitauri. Zobrazit všechny příspěvky

Vykoupení, 20. kapitola
Ta-da!
Abyste se nedivili, proč sem místo pozdravu píšu tuhletu věc... ta-da, protože je tenhle článek stý zveřejněný! Neobtěžujte se, vím, že to absolutně nic neznamená, ale pro mě jo. Už když tam bylo tak šedesát, strašně jsem se těšila na stovku, a ta-da, teď je tady. Tak mě nechte si to užít a dělejte, že je to něco jako výročí. Vzhledem k tomu, že už jsem chtěla několikrát skončit. Jinými slovy ta-da!
Berte tu sviňárnu, co jsem na vás tady připravila, jako dárek. Ale když já jsem se tak těšila, že vás překvapím, a jsem si jistá, že se mi to povede, dle vašich komentářů u minulé kapitoly. Ale nebojte, v příštím díle vám to vynahradím, slibuju.
A děkuju za ty komentáře. Taky za maličkou inspiraci od Werewolf of Darkness! Jestli si tohle přečteš, poznáš se tam. :)
Dneska jsem začala s překladem Nine lives a málem mě to složilo už ze začátku. Je to nějak... těžší.

Berte tu sviňárnu, co jsem na vás tady připravila, jako dárek. Ale když já jsem se tak těšila, že vás překvapím, a jsem si jistá, že se mi to povede, dle vašich komentářů u minulé kapitoly. Ale nebojte, v příštím díle vám to vynahradím, slibuju.
A děkuju za ty komentáře. Taky za maličkou inspiraci od Werewolf of Darkness! Jestli si tohle přečteš, poznáš se tam. :)
Dneska jsem začala s překladem Nine lives a málem mě to složilo už ze začátku. Je to nějak... těžší.

Vykoupení, 19. kapitola
Krásné ráno! Cihly schovat za záda a úsměv!
Celé úterý jsem se culila. Moc. Protože jsem si četla komentáře. Krásně to hřeje, víte. I topit by se tím dalo. Jinými slovy moc děkuju, zvlášť za poslední povídku.
Yo, bála jsem se, že si někdo rýpne do toho konce, ale nakonec jsem do něj rýpala jenom já.
A pokračování ještě nevylučuju. Doufám, že mě nepřepadne nějaká... antimúza, řekněme.
A co se týče téhle kapitoly... překlad z polštiny radši nechtějte, je to škaredý a sprostý. Teda ne moc, ale pro dívku se to stejně nesluší! A nějaké technobláboly taky neočekávejte, i kdybych byla znalec, tak to z pohledu Alice nemůžu napsat. Je blboučká.

Vykoupení, 17. kapitola
Poslední dvě hodiny se rozhoduju, jestli se mám vůbec ozvat a dát naději (naději?), že se vracím k dřívějšímu tempu. Ještě v sedm jsem byla pevně rozhodnutá, že nikoli - ležela jsem v posteli rodičů pod čtyřmi přikrývkami a na tátovu otázku, co tam sakra dělám, jsem dramaticky odvětila, že jsem znavena životem a znechucena společností.
Vlastně to ani nebyla moc velká pravda, jen mě to baví říkat a v ložnici je tepleji než u mě v pokoji. A psát v rukavicích je poměrně těžký úkol.
Víte, tahle povídka mě něčím nehorázně štve. Hlavní důvod je asi ta hromada možností, které by se tam daly šikovně nacpat... a já toho prostě nejsem schopná. Na jinotaje jsem nikdy neměla čich. Nejmenoval se tak časopis otce Lenky Láskorádové?
Měla bych přestat brát tablety vitaminu C. A ten energeťák dneska ráno taky nebyl dobrý nápad. Ale pomohl mi otevřít oči.
Nenamáhejte se, vím, že to nikoho nezajímá. Já to tady tak trochu využívám jako deník.
Taky mě dneska málem přejel autobus. Kdybych byla o jeden metr vepředu, byla bych pod koly. Když jsem to poněkud melancholicky a znuděně sdělila své rodičce, jen opáčila: "Zase?"
Jinak si užijte kapitolu (zkuste nedostat chuť na kafe) a odpusťte mi tu dovolenou. A když už budete odpouštět, kdyby náhodou nepřibylo zase chvilku nic, rovnou promiňte i to, ať to máte z krku. Děkuju za komentáře. A víte, že vás miluju.
Vlastně to ani nebyla moc velká pravda, jen mě to baví říkat a v ložnici je tepleji než u mě v pokoji. A psát v rukavicích je poměrně těžký úkol.
Víte, tahle povídka mě něčím nehorázně štve. Hlavní důvod je asi ta hromada možností, které by se tam daly šikovně nacpat... a já toho prostě nejsem schopná. Na jinotaje jsem nikdy neměla čich. Nejmenoval se tak časopis otce Lenky Láskorádové?
Měla bych přestat brát tablety vitaminu C. A ten energeťák dneska ráno taky nebyl dobrý nápad. Ale pomohl mi otevřít oči.
Nenamáhejte se, vím, že to nikoho nezajímá. Já to tady tak trochu využívám jako deník.
Taky mě dneska málem přejel autobus. Kdybych byla o jeden metr vepředu, byla bych pod koly. Když jsem to poněkud melancholicky a znuděně sdělila své rodičce, jen opáčila: "Zase?"
Jinak si užijte kapitolu (zkuste nedostat chuť na kafe) a odpusťte mi tu dovolenou. A když už budete odpouštět, kdyby náhodou nepřibylo zase chvilku nic, rovnou promiňte i to, ať to máte z krku. Děkuju za komentáře. A víte, že vás miluju.

Vykoupení, 13. kapitola
Vítám vás u nové kapitoly! ^.^ Rovnou bych vás ráda varovala, že vám to možná bude připadat moc urychlené, a jestli je to moc špatné, tak se omlouvám. Ale jak jsem zjistila, těhotenství tady nikdo z vás nemá moc v lásce. Bella ze Stmívání nechť je odstrašujícím příkladem.
Stejně doufám, že se vám to bude líbit. Dejte vědět. A jméno... jménem si pořád nejsem jistá. Nesnáším vymýšlení jmen pro nové postavy! Je jich tolik a já si nemůžu vybrat.
Užijte a žije. A moc vám děkuju za komentáře a tak. Však víte, že vás miluju.
Stejně doufám, že se vám to bude líbit. Dejte vědět. A jméno... jménem si pořád nejsem jistá. Nesnáším vymýšlení jmen pro nové postavy! Je jich tolik a já si nemůžu vybrat.
Užijte a žije. A moc vám děkuju za komentáře a tak. Však víte, že vás miluju.

Vykoupení, 12. kapitola
Přeji vám nádherné páteční ráno!
Buďte pozitivně naladěni a... odložte ty cihly. No tak. Mám pro vás novou kapitolu. Společně s ní pro vás mám jednu výzvu/žádost/rozkaz/cokoli. Ale ta bude až na konci povídky. Já vás prosím, nezapomeňte na mě!
A jinak si užijte kapitolu a dejte vědět. Moc vám děkuju za komentáře, podporu a trpělivost. :3
Buďte pozitivně naladěni a... odložte ty cihly. No tak. Mám pro vás novou kapitolu. Společně s ní pro vás mám jednu výzvu/žádost/rozkaz/cokoli. Ale ta bude až na konci povídky. Já vás prosím, nezapomeňte na mě!
A jinak si užijte kapitolu a dejte vědět. Moc vám děkuju za komentáře, podporu a trpělivost. :3

Vykoupení, 10. kapitola
Zdravím, mí drazí!
V první řadě se vám musím omluvit za to, jak dlouho mi trvá překlad Nine lives. Nějak to nestíhám, díly se postupně prodlužují a na překlad samotný se to taky docela komplikuje. Člověk aby u toho přemýšlel!
Zato ale hrdě dodávám, že tenhle díl mám napsaný už týden. To se mi povede opravdu málokdy. A jak mě tak napadá pokračování, nejsem si jistá, jestli to celé náhodou nepokazím, ale to já už mám ve zvyku.
Jestli budete posílat sušenky, přidejte i Kinder vajíčko. Měla jsem ho naposledy ve školce. Já chci Kinder vajíčko!
