Nemůžu uvěřit tomu, že to pořád ještě píšu. Stárnu já s blogem, nebo blog se mnou? Nebo zrajeme? To zní líp. Spíš hnijeme a tuchneme. Někteří v blogovém prachu a někteří v předsudcích a jiné havěti, vždyť to znáte.
Opět by bylo vhodné nějak zhodnotit, náčelníku.
Rok 2022 v datlování
Velice bohatý začátek roku ohledně Mafia fandomu. Tam mě popadla štědrá múza. Taky že si to vynahradila druhou polovinou roku, kdy jsem většinu psacího času strávila čuměním na kurzor ve wordu. Respektive potom už ani tím ne.
14. 1. Dohoda (nebo na AO3) - krátká (1k slov) Mafia II jednorázovka, kterou jsem popravdě ten den jenom zveřejnila, napsané to bylo dlouho a ještě déle to bylo zapomenuté.
26. 3. - 15. 4.: A Jinx (AO3) - anglická série (20k) k Mafia II fandomu. Psací období bylo popadeno za pačesy. Vědoma si své nešťastné nátury, bylo nabíledni, že to budu muset ukončit, dokud mě psaní drží, jinak to životě nedopíšu. Bohužel mi šťáva nestačila na obě verze - českou i anglickou. Možná jednou, možná nikdy.
12.2. - 9. 5.: Main Squeeze (AO3) - další anglická série (40k) k Mafia II fandomu, vydávaná současně s předešlou. Tady jsem tu chybu s čekáním na dopsání udělala a asi jenom měsíc mi trvalo vydat poslední (!) kapitolu. Vzala jsem si z toho ponaučení? Ne. Udělám to ještě někdy? Bezpochyby. K této sérii mám ve velice hrubém náčrtu asi 5 kapitol v češtině. Navíc je rozepsané volné pokračování. Ale to už mi docházel dech, takže jsem věděla, že nemá cenu to začít vydávat. A teď je to stejně jako všechno ostatní ve hvězdách.
31. 5.: Fata viam invenient - 4. kapitola (nebo na AO3) - dokončená maličkost pro Thor fandom. Ta maličkost, která mě na rok poslala do kouta. Odolala jsem šťastnému konci, ale taky jsem mu nechala volný prostor, aby se tam vlezl, kdyby ho tam někdo (já) chtěl.
3. 6.: Krysí potvora (nebo na AO3) - naprostý šok v podobě překladu, který na sebe čekal dva roky. Skoro na den přesně. Red Dead Redemption II. Poslední kapitola (4k) této série.
3. 6.: Největší klikař na světě (nebo na AO3) - snad ještě větší šok: překlad jednorázovky (3k), který na sebe nechal čekat podstatně kratší dobu. Ani rok ne! Svezla jsem se na vlně překladu. Sice jsem ho nevyužila v těch vodách, ve kterých bych ráda, ale aspoň něco. Red Dead Redemption II.
5. 6.: Heart-to-Heart (AO3) - jednorázovka (1k) pro Kingdom Come: Deliverance. Taky dost dlouho rozepsaná, jako by snad čekala na nějaké doleštění. Jako by zapomněla, že autorka není schopná leštění, a že by měla být ráda, že je ráda. Zatím pouze v angličtině, ale stejně jako všechno pro tento fandom je to buď v procesu nebo na pořadníku.
3. 7.: A Mistake (AO3) - neplánovaná kratičká jednorázovka pro fandom Mafia II. Na prompt. 700 slov. Mám ji docela ráda, i když není nic extra.
9. 7.: Ain't Messing With You (AO3) - na můj vkus dlouhá (11k) jednorázovka pro fandom Red Dead Redemption II, taktéž zatím pouze v angličtině, i když česky mám rozepsáno. Taky to leželo ladem hodně dlouho, než jsem chytila druhý dech. Původně to mělo být něco okolo 300 slov. Počty mi nikdy moc nešly.
16. 8.: Za oponou - 16. kapitola (nebo na AO3) - zázrak všech zázraků, série, která mi dělá předčasné šediny. Mám tu povídku naplánovanou do konce od doby, co jsem tu hru (Kingdom Come: Deliverance) hrála poprvé (rok 2018). Jak vidíte, nejsem plánovací typ. Ani psací.
2. 10.: Chyba (nebo na AO3) - překlad již zmíněné červencové výzvy na námět. To jako aby toho vypadalo víc.
21. 11.: One-Way Road (AO3) - pouze anglicky, k fandomu Mafia III. Prvotina pro třetí hru. Asi 3k slov, rozděleno na 2 části. Nejdéle mi trvalo se rozhodnout, jestli to nechám tak, jak to je, nebo budu pokračovat s něčím, co by mě mohlo vést do dalšího sériového pekla.
Mezičas byl vyplněn takovým polovičatým psaním/přidáváním štěků k rozepsaným věcem, k AC projektu, a tak dále. Ale jinak bych si troufla říct, že to nebylo tak zlé.
Rok 2022 na blogu
3,44 tisíce zobrazení, 9 komentářů, z toho 4 moje odpovědi, 1 ke starému péefku, 1 k povídce a 3 ohledně zaslání staré a stažené povídky.
Konečně jsem se dokopala k aktualizaci svých seznamů doporučených povídek (HP, LoM, Avengers, Thor). Protože desítky fanfikcí zmizely (byly smazány, zavražděny?), poučila jsem se (alespoň částečně) a snažím se dělat si teď zálohy do počítače, i když je to teda zoufalá práce.
Stále sem ještě nenahrávám anglické povídky, většinou sem dám odkaz na AO3, nebo ani to ne (a dělám, že nic), a stále ještě nevím, jestli se mi do toho vůbec chce. Jsem pořád na takové hraně, kdy to tady chci zabalit a zároveň si udělat pořádek ve všem, protože tohle polovičaté nehotové zmatené cosi je přinejmenším frustrující. Nečekám, že by zničehonic padlo AO3 (to bych šla a vykopala si někde v lese díru), ale i tak je fajn ty nesmysly mít na více místech, žejo.
Stále pro tento blog silně doporučuji používat zobrazení počítačové, a nikoli to mobilní, protože- kristepane, nemám na to nervy.
Mimochodem sem pár desítek lidí zabloudilo z vyhledávání "alice se ztrácí", což je docela vtipné.
Ináč
Shlédla jsem Narcos (velice dobré), 1. sérii The True Detective (překvapivě dobré), The Boys (taky mě to docela mile překvapilo), Whitechapel, který byl na seznamu hromadu let a který sakra nebyl dokončený, pořád čekám na Crimson Desert (hru), přečetla jsem asi dvakrát méně knih, než je pro mě obvyklé, ale asi o tři tuny víc fanfikcí. Shlédla jsem korejské The Tunnel a Beyond Evil, z čehož obojí bych doporučila (navzdory jistým výhradám, které mám k jihokorejským způsobům filmové a seriálové produkce), dostala jsem se k na seznamu dlouho trůnících Derry Girls (velice milé), poněkud vlažně jsem se odhodlala i k Sandmanovi a stejně tak vlažně, ne-li ještě vlažněji, jsem ho dokončila. Zahrála si Cyberpunk 2077, který jsem vůbec neměla v plánu zkoušet. Vdechla jsem TV zpracování Jeevese a Woostera (umřela bych pro ně) a teď začínám s celou sbírkou knih. Jsem ráda, že jsem si vynahradila minulý rok, kdy jsem si ze seznamu neškrtla vůbec, ale vůbec nic.
Málem jsem chcípla v létě z horka, v zimě zase při odklízení sněhu a vyhrabávání auta ze škarp, hodněkrát jsem zmokla, pendlovala jsem mezi postelí a prací, stěhovala jsem se, můj vlastní pes se mě pokouší na každé procházce sabotovat, má trpělivost je zkoušena a pokoušena, při každé snaze si něco domluvit musím deset minut upřeně čumět do diáře a počítat minuty a hodiny, jen aby se všechno den před daným plánem (nebo lépe, v onen den) rozsypalo jako domeček z karet, lidi v práci odpadávají a já to schytávám, nespím vůbec nebo moc, vlastně je všechno tak nějak při starém.
Ještě pořád nechlastám, i když mě k tomu okolnosti kolikrát tlačí.
Vzkaz do dalšího roku a příštích let: Prosím vás, nechoďte skákat pod vlak. Někomu budete chybět. Vždycky někomu budete chybět a nikdy to není tak zlé. Dokud nevyjeli Blaničtí rytíři, stále je naděje. Co dělají? Chrápou. Tak vidíte.
Ať už sem stále ještě chodíte ze setrvačnosti, zkontrolovat, jestli jsem to taky zabalila, z nostalgie, nebo jste tu poprvé (a naposled), vězte, že stejně jako v minulých letech i letos mi bylo ctí. Kupředu, kupředu! Opatrujte se,
Ali
Žádné komentáře:
Okomentovat