Rozcestí, 12. kapitola
Zobrazují se příspěvky se štítkemrozcestí. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemrozcestí. Zobrazit všechny příspěvky
Rozcestí, 11. kapitola
Jsem zpět, i kdyby jen na chvíli.
Co se překladu týče, Amateur Theatrics je dokončen a nahrán na AO3. Autorka byla nadšená, že jsem to opravdu přeložila (řekla bych, že to hraničilo až s šokem) a ráda, že se vám povídka líbila.
Z nějakého důvodu se pozměnil blogger a přísahám bohu, že jestli mi zase smaže menu, tak s ním končím nadobro.
U Rozcestí jsme se zasekli už hodně dávno. Alice tehdy prohrála menší bitvu se svou druhou já, které se povedlo Avengers přesvědčit, že je pro ni Loki hrozbou. A Loki, přestože velmi nerad prohrává, se pouští do boje se svým druhým já, tím já, které má toho všeho po krk.
Rozcestí, 10. kapitola
A je to tady, vážení!
Loki se rozhodl přestat civět na dveře, za kterými se skrývá strašlivé nebezpečí - jeho malá ženuška. Krapet nepřátelská, malinko nestabilní a jen drobet agresivní ženuška.
Alice slábne, ta druhá nabírá na síle. Kde dřív jedna mluvila nahlas, musí teď mlčet. Alice v Lokim vidí záchranu, ta druhá hrozbu, a obě dvě oprávněně. Tony odmítá reagovat racionálně a Nataša vidí, že se historie opakuje. Jejich tým se zase rozpadá na kusy a ona neví, jak to zastavit.
*dramatická hudba*
Rozcestí, 9. kapitola
Krásný víkend přeji!
Čas šíleně utíká. V Rozcestí jsme mezitím přišli na to, co se děje s Alicí - víceméně. Loki jí nechce ukázat Sigurda, ostatní logicky myslící osoby také ne, jen Tony se pořád rozčiluje. Je na čase se tím pádem podívat k těm, kteří se zatím tolik nevyjadřují.
Víte, že vás miluju.
Rozcestí, 8. kapitola
Krásný den přeji,
protože se jakási dobrá duše rozhodla, že se bude hrabat v něčí hlavě, bude se hrabat pořádně. Jak jsem slíbila minule, na řadě je hromádka relativně normálních lidí, co se snaží pochopit ty nenormální.
Nataša je jako pes, který konečně našel dávno ztracenou a oplakanou kost, Bruce má co dělat, aby si nad tím vším neumyl ruce, Sigurd i chudák Thor zůstávají v pozadí, Tony zas a znovu nachází důvody, proč se rozčilovat a proč zapomenout, že by neměl mlátit bohy bez obleku a Loki se rozhodne, že tajnůstkářství už není v módě a že těm otravným a tupým smrtelníkům po dlouhé době zase něco poví, i kdyby si tím měl zavařit ještě víc.
Takže hlavu vzhůru a kupředu!
Rozcestí, 7. kapitola
Ahoj, ahoj.
Vraťme se k pomatenému náhledu do něčí hlavy. Ačkoli jsou někteří rádi, že je Alice zpět, nemohou tak úplně říct, že jsou z toho šťastní. Sice to nebyl hezký konec pro nevinného člověka, ale už si za ta léta zvykli. Chlapi, jeden vedle druhého, se můžou jít klouzat. A Nataša jde do boje.
V minulé kapitole jsme se opět hádali; Tony je rád, že je Alice zpátky, a to je důležité. Clint má podezření, že ta holka, co se jim vrátila, není vůbec ta, která se jim ztratila. Nataša, i když má ráda pravdu, by si teď přála, aby se víc mýlila.
A v příštím díle se zase mrkneme do světa víceméně normálních lidí, kteří se snaží pochopit nenormální věc. Sranda prostě.
Víte, že vás miluju.
Vraťme se k pomatenému náhledu do něčí hlavy. Ačkoli jsou někteří rádi, že je Alice zpět, nemohou tak úplně říct, že jsou z toho šťastní. Sice to nebyl hezký konec pro nevinného člověka, ale už si za ta léta zvykli. Chlapi, jeden vedle druhého, se můžou jít klouzat. A Nataša jde do boje.
V minulé kapitole jsme se opět hádali; Tony je rád, že je Alice zpátky, a to je důležité. Clint má podezření, že ta holka, co se jim vrátila, není vůbec ta, která se jim ztratila. Nataša, i když má ráda pravdu, by si teď přála, aby se víc mýlila.
A v příštím díle se zase mrkneme do světa víceméně normálních lidí, kteří se snaží pochopit nenormální věc. Sranda prostě.
Víte, že vás miluju.
Rozcestí, 6. kapitola
Poutníci!
Asi bych se mohla opět začít věnovat svému ubohému opomíjenému kousíčku fantazie, což. Alice je zpátky doma, ale jenom zdánlivě. Kdybyste jí totiž zaklepali na čelo, dost možná by se neozvala.
Díky za vaši trpělivost a neutuchající přízeň, a teď kupředu, protože není nad to se hrabat v něčí hlavě.
A víte, že vás miluju.
Díky za vaši trpělivost a neutuchající přízeň, a teď kupředu, protože není nad to se hrabat v něčí hlavě.
A víte, že vás miluju.
Rozcestí, 5. kapitola
Přeji vám nádhernou sobotu a děkuji za krásné komentáře u překladu, moc mě těší a pomáhají fungovat i nadále.
U šíleného Rozcestí jsme skončili v místě, kde Lokiho konečně napadlo řešení problému. Ano, sice mu muselo napovědět malé dítě, ale ne každý máme vždycky múzu, když ji zrovna potřebujeme, pravda?
Takže zatímco Alice poslouchá nejtemnější kout své mysli a pomalu se mu poddává, bůh lsti pracuje na jednom kousku, u kterého zapomněl, že ho kdy vůbec uměl. A cože - že to mělo nějaký háček, že ta záchrana vlastně může být ještě horší než smrt samotná?
Risknem to. Otevřete náruč a přivítejte ztracené smysly!
P.S.: A víte, že vás pořád miluju.
U šíleného Rozcestí jsme skončili v místě, kde Lokiho konečně napadlo řešení problému. Ano, sice mu muselo napovědět malé dítě, ale ne každý máme vždycky múzu, když ji zrovna potřebujeme, pravda?
Takže zatímco Alice poslouchá nejtemnější kout své mysli a pomalu se mu poddává, bůh lsti pracuje na jednom kousku, u kterého zapomněl, že ho kdy vůbec uměl. A cože - že to mělo nějaký háček, že ta záchrana vlastně může být ještě horší než smrt samotná?
Risknem to. Otevřete náruč a přivítejte ztracené smysly!
P.S.: A víte, že vás pořád miluju.
Rozcestí, 4. kapitola
Inu, je na čase se trochu rozjet. Alice stále bloudí a poslouchá vlastní myšlenky, u kterých už si dávno není jistá, jestli vůbec její vlastní jsou, Loki pořád neúspěšně pátrá ve své i jiné knihovně, a Sigurd dokáže být velmi inspirativní, když je člověk v koncích.
Alice, která tohle píše, zažívá momentálně úplně to samé, protože jednak poslouchá divné myšlenky, jednak pořád pátrá ve své i jiné knihovně, a jednak je inspirativní a v koncích.
Jestli po téhle kapitole budete taky v koncích, žádný strach, to je naprosto normální. A víte, že vás miluju.
Rozcestí, 2. kapitola
On když se člověk rozhodne spát patnáct hodin v kuse a dalších patnáct přemýšlet, co je sakra za den a rok, nějak na blog nezbude čas. Taky se nestíhám vyjadřovat ani u blogů, kde oxiduju, protože je můj mozek přesvědčen, že už se vyjádřil, a on přitom ani nekvíkl. To je to moje spaní. Nebo věk.
Každopádně moc děkuju za vaše komentáře (vaše mozky jsou zjevně v souladu s vámi samotnými, to máte fajn) a podporu, protože to pomáhá, a to vážně moc. A já se jdu držet, abych nešla spát, přísahám bohu, že mi ta hlava padá jen kvůli tomu, jak strašně moc informací a moudrosti v ní je.
Jinak v druhé kapitole trilogie s ženskou mého jména vás čeká další náhled k Avengers, aneb když modré děcko vládne světu. Doufám, že to není zklamání - kdy já naposled zveřejnila dvě na sebe navazující věci po sobě? - ale pokud to půjde dobře a já budu spát zase jako normální člověk, mohla by tu být příště další kapitola Nine lives. Je to vážně dlouhá kapitola!
Ale víte, že vás miluju.
Každopádně moc děkuju za vaše komentáře (vaše mozky jsou zjevně v souladu s vámi samotnými, to máte fajn) a podporu, protože to pomáhá, a to vážně moc. A já se jdu držet, abych nešla spát, přísahám bohu, že mi ta hlava padá jen kvůli tomu, jak strašně moc informací a moudrosti v ní je.
Jinak v druhé kapitole trilogie s ženskou mého jména vás čeká další náhled k Avengers, aneb když modré děcko vládne světu. Doufám, že to není zklamání - kdy já naposled zveřejnila dvě na sebe navazující věci po sobě? - ale pokud to půjde dobře a já budu spát zase jako normální člověk, mohla by tu být příště další kapitola Nine lives. Je to vážně dlouhá kapitola!
Ale víte, že vás miluju.
Rozcestí, 1. kapitola
Mno, nevěřila jsem, že to skutečně začnu psát, natož zveřejňovat. Nějak se mi teď ten reálný život hroutí a kapku komplikuje, ale jen tak pomalu a nenápadně a víceméně neškodně, to bude tím věkem.
Chtěla jsem původně napsat myšlenky své hlavní hrdinky asi jinak... ale jinak ze mně nevyšly. Těžko se vžít do někoho, kdo někde uvízl, je absolutně v řiti ve všech ohledech, a přitom si to tak nějak nepřipouští, což je skutečně práce pro profíky, nikoli pro blbou Alici. Ale hej, ona to zvládne, vzala si boha neplechy.
Jestli vás to potěší, už mám pár stránek napsaných k pokračování povídky s Lokim, dětmi a psem. A taky se nějak snažím dát dohromady dokončenou Side by Side, aby se k ní dalo víceméně rozumně dostat. Asi je tady v tom docela chaos. A to nemáte představu, jak to vypadá v mojí hlavě. :D Když mně to v ten moment všechno tak krásně zapadá a je to tak logické a přehledné a pak zjistím, že se v tom ani čuně nevyzná.
Když už jsem se tak rozpovídala (zase), chtěla bych tradičně poděkovat za komentáře k silvestrovské povídce. Vážně, když to píšu, většinou se za ty svoje myšlenky stydím, protože mi přijde, že je to příšerná blbost, ale pak si na to nějak zvyknu. Jsem ráda, že vy tolik času nepotřebujete. :D
Víte, že vás miluju.
Rozcestí - prolog
Pamatujete, jak jsem slíbila třetí (a probůh, poslední) sérii o Alici? Mno, tak se přiznám, že jsem z toho chtěla několikrát vycouvat, protože mi ta baba začala lézt na nervy, ale pak jsem si řekla - když už tak ráda toho zelenookého bůžka trápím, proč ho nenechat topit se ještě v téhle maličké sérii a pak mu dát na chvilku pokoj, než mě napadne něco mnohem horšího?
Protože už je to poměrně dávno (prej poměrně), co jsem skončila s Vykoupením, asi bych měla jen vypíchnout pár detailů, které by vám mohly připomenout, o co se vlastně doteď jednalo.
Nuže, Loki asi v půlce příběhu jménem Vykoupení zmizel v Chitaurské lodi a nadále o sobě dával vědět pravidelnými dávkami mrtvých potvor, které sesílal až s děsivou přesností do Tonyho obýváku. Když se po sestavení menší vesmírné lodičky Avengers rozhodli, že pro toho idiota nakonec doletí, spadl na Clinta kus stropu a on tak byl nucen zůstat v sídle, zatímco si pitomá Alice vydupala, že chce jet taky. Clint tedy zůstal napospas půlroční bestii - Sigurdovi, Lokiho synovi - a Alice se vydala do vesmíru.
Loki se našel, ale jak nebylo překvapením, společně s ním se objevil i Thanos, který nebyl zdaleka tak mrtvý, jako být měl. No, a pak se ta blbka s mým jménem rozhodla z vesmírné lodi vyskočit i s tím nechutným chlapem, a tam to tak nějak skončilo a já utekla, abyste měli míření cihlou o něco těžší.
Ještě než zapomenu, tak nějaké spešl upozornění snad nebude třeba, protože na občasné vulgarismy jste zvyklí a jistě to chápete, o párech víte, protože se omílají pořád dokola, a ten zbytek je neškodná vata.
A tahle série... řekněme, že začneme tam, kde jsme skončili. Loki je v Malibu i s Avengers a nezvěstná Alice, která se rozhodla být sentimentální v tom nejhorším možném okamžiku, o sobě dá zpětně vědět. Totiž, nedoufám, že byste si vzpomněli, ale v patnácté kapitole Vykoupení byla zmínka, že se Ali odebrala uraženě do pokoje a rozhodla se psát. Tentokrát ne fanfikce.
Protože už je to poměrně dávno (prej poměrně), co jsem skončila s Vykoupením, asi bych měla jen vypíchnout pár detailů, které by vám mohly připomenout, o co se vlastně doteď jednalo.
Nuže, Loki asi v půlce příběhu jménem Vykoupení zmizel v Chitaurské lodi a nadále o sobě dával vědět pravidelnými dávkami mrtvých potvor, které sesílal až s děsivou přesností do Tonyho obýváku. Když se po sestavení menší vesmírné lodičky Avengers rozhodli, že pro toho idiota nakonec doletí, spadl na Clinta kus stropu a on tak byl nucen zůstat v sídle, zatímco si pitomá Alice vydupala, že chce jet taky. Clint tedy zůstal napospas půlroční bestii - Sigurdovi, Lokiho synovi - a Alice se vydala do vesmíru.
Loki se našel, ale jak nebylo překvapením, společně s ním se objevil i Thanos, který nebyl zdaleka tak mrtvý, jako být měl. No, a pak se ta blbka s mým jménem rozhodla z vesmírné lodi vyskočit i s tím nechutným chlapem, a tam to tak nějak skončilo a já utekla, abyste měli míření cihlou o něco těžší.
Ještě než zapomenu, tak nějaké spešl upozornění snad nebude třeba, protože na občasné vulgarismy jste zvyklí a jistě to chápete, o párech víte, protože se omílají pořád dokola, a ten zbytek je neškodná vata.
A tahle série... řekněme, že začneme tam, kde jsme skončili. Loki je v Malibu i s Avengers a nezvěstná Alice, která se rozhodla být sentimentální v tom nejhorším možném okamžiku, o sobě dá zpětně vědět. Totiž, nedoufám, že byste si vzpomněli, ale v patnácté kapitole Vykoupení byla zmínka, že se Ali odebrala uraženě do pokoje a rozhodla se psát. Tentokrát ne fanfikce.