Amateur Theatrics, 15. kapitola

Vítám vás u poslední roztomilé kapitoly, drazí poutníci.

Protože od šestnácté se to skutečně rozjede a my (já) budeme mít co dělat. Jsme zrovna těsně za půlkou téhle povídky, což bych viděla ne na oslavu, ale aspoň na nějaké uznalé poplácání po rameni, protože je to něco - jede to podstatně rychleji než Nine lives, a to je důvod k radosti! 

Paradoxně se povídkám věnuju více zrovna v době, kdy nemám čas si dojít ani pro čaj, kolik se mi hromadí práce, a to ze všech koutků života, i těch, o kterých jsem nevěděla, že je vůbec mám.

Je sobota skoro sedm hodin večer, krásný a klidný čas, já mám za sebou den, kdy jsem do sebe lámala jednu stránku knihy za druhou, protože ji na úterý potřebuju mít naštudovanou, mám za sebou pár hrnků kávy, protože ani přes relativně velký počet naspaných hodin (víc jak čtyři) se necítím vyspaně. 

Mám v sobě v tomhle předmaturitním období plno... aktivního hněvu, dalo by se říct. Je to čas, kdy nedovedu sedět nad tisícem papírů, je to čas, kdy si chci vyběhnout na hřiště a hrát fotbal s neandrtálci, protože ti nepiští, když je omylem kopnete do kotníku. 

Dost keců, teď kupředu!

-----

Bruce uklidil koutek ve své laboratoři, aby v něm mohl Loki pracovat. Ten si tam natahal různé papíry a knihy, tabuli předělali na zeď, aby na ni princ mohl lépe dosáhnout. Konečný výsledek byl takový, že pak celá místnost vypadala, jako by se polovina Indiana Jonese rozhodla spolupracovat na svém projektu s půlkou Richarda Feynmana. (pozn.: americký fyzik)

Clint s Brucem stáli ve dveřích a pozorovali Lokiho při práci.

„Rozumíš z toho něčemu?“ zeptal se Clint.

Bruce si odfrkl. „Někdy se mě zeptá na něco ohledně fyziky, takže to ještě beru. Ovšem to, jak to funguje s tou magickou teorií, si může klidně cucat z prstu, to nepoznám.“

„No, pořád můžeme doufat,“ navrhl Clint váhavě.

„Donutil jsem ho, aby si dal pár přestávek a nějakou svačinu,“ pokrčil Bruce rameny. „Jinak je do toho vážně zažranej. Neřekl moc o tom, co zatím zjistil, ale přiznal, že se mu nelíbí ten pocit kohokoli, kdo tu věcičku vyrobil.“

Vyměnili si pohledy. Tohle nevěstilo nic dobrého.

„Jak jsi ho donutil k přestávkám?“ zeptal se ho Clint. Udělalo to na něj dojem.

Bruce zrozpačitěl. „Ukázal jsem mu pár kočičích videí.“

Clint se zazubil. „Měl’s je v záložkách, že jo.“

„Hulkovi se líbí,“ odvětil Bruce mrzutě.

Loki mezitím odstoupil od tabule, rozvážně a opatrně si ji prohlédl, a pak pravil: „Myslím, že to mám.“

„Co, vážně?“ vyhrkl Bruce.

„Hezky!“ zajásal Clint.

„Ano.“ Loki musel překročit několik hromádek knih, aby se k nim dostal. Na své nové mikině měl pár kapek od inkoustu do fixů na tabuli (a Clint se kvůli tomu určitě neradoval, protože byl dospělý a nad takové věci se dokázal povznést), vlasy mu trčely do všech stran a vypadal jako nějaký duchem nepřítomný mini profesor. Clint byl takhleblízko k tomu, aby ze sebe vydal jakýsi nemužný zvuk nebo hůř, aby řekl, jak šíleně roztomile Loki vypadal.

„Takže,“ pokračoval Loki. „Abych byl přesnější, myslím, že jsem přišel na základy toho kouzla, které nás všechny změnilo, a doufám, že budu schopný ho zkombinovat s energií z toho přístroje, abych dovedl odvrátit naši transformaci. To, že se každý změnil jinak, to ale dost komplikuje, takže myslím, že budu muset brát jednoho po druhém, ale ano. Myslím, že to mám.“ Vzhlédl k nim.

„Loki, to je bomba!“ radoval se Clint. „High five!“

Následovalo zdlouhavé vysvětlování toho, co ta fráze znamená, načež Loki zdvihl ruku a poslušně si s lukostřelcem plácnul.

„Jen to musím vyzkoušet a pak budu připraven všechny vrátit do normálu,“ dodal pak.

„Dobře,“ odpověděl Bruce. „Jak přesně to chceš vyzkoušet?“

„No,“ zamyslel se princ. „Bude jednodušší magii přizpůsobit sobě než někomu jinému, takže bude nejlepší, když první pokus provedu na sobě.“

„Cože?“ zděsil se Clint.

„Loki, nemyslím, že je to moc dobrý nápad-…“

„Nesmysl,“ přerušil je Loki dobromyslně. „Ujišťuji vás, že je to ten nejpraktičtější způsob.“

„Ne, Loki-…“

„Nedělej-…“

Loki byl naprosto soustředěný. Vzduch kolem nich se zatřepotal a zavlnil, jako by se najednou prudce oteplilo. Clint schoval Bruce za sebe a sáhl po zbrani. Byli tak moc nepřipravení bojovat s dospělým Lokim, až to ani vtipné nebylo.

Pak se s nimi všechno zatřáslo, a Loki stál před nimi.

Jako holka.

„Ano!“ zajásal Loki a poskočil si. „Jsem holka! Ano! Fungovalo to, fungovalo to!“

Clint na něj jenom zíral a snažil se nějak přemluvit, aby se od svého bojuj-nebo-uteč módu dopracoval k pořádné gratulaci, která byla více na místě.

„To… jsem nečekal,“ ozval se Bruce tichounce, nahlížeje mu přes rameno.

„To teda ne,“ souhlasil Clint. Na rozdíl od Tonyho-ženy, Loki-dívka měl dlouhé vlasy. A Loki-dívka byl radostí skoro bez sebe.

„Dívejte na moje vlasy, jsem nejlepší!“ Vzhlédl k nim. „Jsem krásná?“

„No,“ začal Clint pomalu, „v tomhle věku bych spíš řekl, že jsi ‚roztomilá‘ než ‚krásná‘, ale dalo by se říct, že až vyrosteš, budeš vážně kočka.“

„Hurá!“ Loki přeběhl k zrcadlu, aby se mohl obdivovat. „Ah, a jak roztomilá. Vždycky jsem tohle kouzlo chtěl vyzkoušet, víte.“

Bruce, který měl dosud ruku na Clintově rameni, jako by do ní najednou dostal křeč. „O to jsme na tebe pyšnější,“ dostal ze sebe zprudka.

Loki se točil před zrcadlem. „Líbí se mi být dívkou,“ rozhodl se. „Až všechny vrátím do normálu, můžu to zkusit znovu?“

„Jasnačka,“ odvětil Clint. „Znamená to, že Tonyho spravíš jako prvního?“

Loki vážně přikývl. „Bude nejjednodušší, takže bude lépe, když půjde jako první. Pak myslím, že by se Bruce s Natashou mohli přehodit zpátky. Ale nejsem si jistý, jestli bude lehčí probudit Thora nebo vrátit Steva.“ Jeho/její tvář se znovu zkrabatila, tentokrát však ne soustředěním. Realita se vrátila zpátky rychlostí, ze které se mu udělalo špatně, a najednou z něj byl zase chlapec. Zavrávoral, bledý jako stěna.

„Oh,“ zašeptal rozpačitě. „Vzalo mi to víc energie, než jsem čekal.“

Clint ho vyzvedl do náruče. „Dáme si oběd a pak si můžeš trochu odpočinout, co ty na to? Možná Tonyho vyřešíme už odpoledne.“

Loki přikývl a opřel si hlavu o Clintovu tvář. „Já se proměnil v holku,“ zamumlal samolibě.

Clint se zasmál. „Jo, to teda jo.“ 

-----

předchozí - pokračování

Share: