Amateur Theatrics, 28. kapitola

Tak dlouho jsem nenadepisovala kapitolu, že jsem v ní udělala tři chyby, než jsem si vzpomněla, jak se to píše.

A dost, vážení, máme tady poslední kapitolu překladu o mini Lokim a skoro-tátovi Clintovi, a už bylo načase. Tímto se pravděpodobně na nějakou chvíli s překladem rozloučím, protože mi z angličtiny přinejmenším hrabe. Leda by se našlo něco FAKT dobrýho. (Neberte to jako výzvu.)

Pokud se v nejbližší době zase podívám k překladatelskému řemeslu, bude to možná nějaká jednorázovka, protože těch mám v zásobě taky docela dost. Ale nic nebudu říkat dopředu, známe se a víme, jak funguju - tedy ne zrovna efektivně.

Budu ráda, když mi něco napíšete, ať teda můžu poslat zpětnou vazbu v angličtině i pro autorku. Během víkendu jí nejspíš budu psát, že je hotovo a že si může hodit odkaz ke své povídce na AO3. Snad to do té doby stihnu i trochu upravit, protože jsem beztak přehlédla hromadu chyb.

Díky za podporu a trpělivost, přestože to tady v poslední době spíše umírá, stále vás miluju a doufám, že jste si povídku užili stejně jako já.

-----

Když už se ticho protáhlo do minut, vynesl Clint Lokiho ven, aby zkontroloval škody. Z okna viděl, že se boj přesunul na Yard. Jak se sápal přes kusy betonu, rychle si přepočítal kolegy v dohledové vzdálenosti. Viděl všechny, jenom Thor mu do plného počtu chyběl.

Musel přešplhat přes cosi, co připomínalo trosky kuchyňského ostrůvku, jen aby se dostal do další místnosti. Kuchyň s obývákem teď vypadaly o tolik větší, i s kusy robotů poházených po podlaze nebo zapíchnutých do materiálů, u kterých by nikdo neřekl, že do nich dovede cokoli proniknout.

Když vstoupili do obýváku, Thor se k nim otočil, tvář zbrázděnou obavami. „Loki! Je-“

„Je v pořádku,“ vyhrkl ze sebe Clint. „Jenom spí.“

Thor k nim přispěchal, pak se nejistě zastavil. „Mohl bych ho podržet?“

„Samozřejmě, Thore, je to tvůj bratr,“ odvětil Clint, odhodlán potlačit ten bodavý pocit ztráty, který ho přepadl, když mu váha z náruče zmizela. Thor chlapce opatrně převzal, uložil si ho do náruče s jemností, které je potřeba pro všechno křehké a drahocenné.

„V tomhle věku si ho pamatuju,“ řekl tiše. „Pořád mě pronásledoval. Tehdy jsem to nevnímal jako jeho náklonnost. Prostě mě to otravovalo.“ Provinile se na Clinta podíval. „Tolik času jsem strávil tím, že jsem se na svého bratra zlobil, a tak dlouho mi trvalo, než mi došlo, že je to kvůli mně, a ne kvůli němu.“

Clint se opřel o obrovskou robotickou nohu. „Thore, co se mezi vámi dvěma vlastně stalo? Pokud ti nevadí, že se ptám.“

Thor pohlédl dolů, opatrně Lokimu uhladil vlasy z čela. „Myslím, že sis zasloužil právo se ten příběh dozvědět, příteli. Je to dlouhé a složité vyprávění a já ti slibuju, že ti později všechno řeknu, ale pro teď – můj bratr strávil příliš mnoho času v mém stínu, a v tom nejnevhodnějším momentu se dozvěděl, že ho můj otec ukradl, když byl ještě nemluvně, něco jako válečnou kořist, z jiného světa, aby ho mohl později využít pro sjednocení našich lidí. Tyhle dvě věci, když se spojily, ho zanesly za hranice šílenství, ze kterého se už nikdy pořádně nezotavil.“

Hlavně to brát s nadhledem, pomyslel si Clint dutě. Jestli to Bruce nepřekvapí.

„Je zase dítě,“ řekl. „To dospělé já je pryč.“

V Thorově tváři se zračil hluboký zármutek. „Nejspíš to tak bude lepší, ale i tak mi bude moc chybět. Bylo to jeho rozhodnutí?“

„Jo,“ odvětil Clint měkce. „Chtěl to, co mělo jeho dětský já. Slíbil jsem mu, že z tebe dostanu přísahu, že…“ na moment se zarazil, vybavuje si poslední půlhodinu, „ho budeš chránit, starat se o něj a podporovat ho, a to i kdybys měl stát proti Odinovi samotnému, abys toho mohl dosáhnout.“

Thor se roztřeseně nadechl. „Chtěl bych tě při tomhle úkolu požádat o pomoc, příteli. Jak jsem viděl, byl jsi pro něj ukázkovým opatrovníkem.“

Clint polkl knedlík v krku. „Jistě.“

Příchod Tonyho a Steva oznámilo hučení repulzorů a šramocení, jak se prodírali skrz vybouranou díru v obýváku. Tonyho oblek byl na několika místech promáčklý a nemalá část Stevova obleku byla pryč, ale jinak to vypadalo, že boj přežili bez úhony. Než k nim Steve zamířil, přehoupl se přes cosi, u čeho Clint upřímně doufal, že to nebyla nosná stěna.

„Celý Yard je v troskách, ale dostali jsme je všechny do jednoho,“ oznámil jim. „Bruce a Natasha se postarali o vůdce celé té robotické-…“ zarazil se, když si všiml Lokiho. „Je-“

„Spí,“ řekl Thor. „Je z něj znovu dítě.“

Steve loupl očima po Clintovi. Ten si založil ruce na hrudi. Cítil se obnaženě a podivně… prázdně.

„Jsem rád, že je v pořádku,“ odpověděl Steve. „Thore, možná teď není zrovna ten nejvhodnější čas, ale musím se zeptat – co si tvůj otec, a potažmo celý Asgard, o tomhle bude myslet? Víš, že jste oba pod naší ochranou, ale proti armádě ti asi nebudeme moc platní.“

Thor zamrkal. „Nikdy bychom nesoudili dítě za činy dospělého, a to ani v případě, kdy je ten dospělý a to dítě ta samá osoba,“ řekl poněkud překvapeně. „Můj bratr tak, jak je teď, neudělal nic špatného. Nic nehrozí.“

„To je úleva,“ usmál se Kapitán.

„Bude pro něj samozřejmě velmi těžké získat zpátky jejich důvěru, jelikož celý Asgard ví, jak vyrostl poprvé, taky by mohli trvat na vyhoštění, ale nehrozí mu žádné nebezpečí,“ pokračoval Thor rozmarně.

„To je kra-…“ začal Tony, ale Steve ho nešťastnou náhodou praštil štítem do ramene.

„Rozumíme,“ ujal se slova. „Jsem rád, že to takhle vyšlo.“

Bruce, Natasha a Coulson se procpali stejnými dveřmi, kterými se do obýváku dostal Clint; stejně jako on přišli zevnitř sídla. Bruce ve svém typickém pocuchaném stavu po tom, co Hulk ustoupil a on se mohl znovu ujmout vlády nad vlastním tělem, ale jinak zcela v pořádku. Coulson měl potrhaný oblek, ale kolem něj se vznášela aura spokojenosti a on v ruce třímal jednu E-jedenáctku, která dříve patřila jednomu z obřích robotů. A Natasha, samozřejmě, vypadala stále bezvadně.

Bruce se prudce zarazil. „Je Loki-…“

„Spí, znovu dítě,“ řekl mu Clint. „Vše je ok.“

Bruce k němu přistoupil. „Jsi v pořádku?“ zeptal se ho tiše.

„V pohodě,“ zkrátil to Clint. „Rád tě vidím zpátky v tvým těle.“

„To já taky,“ horlivě přitakala Natasha.

„Zdravím, bratře,“ promluvil Thor měkce. Clint se ohlédl – Loki měl napůl otevřené oči, a zatímco ho agent sledoval, Loki si uvědomil, kdo ho to drží, a zářivě se usmál.

„Zdravím, Thore,“ vyhrkl šťastně, až se Clint málem musel odvrátit. „Jsou všichni v pořádku?“

Thor se usmál. „Všichni jsou v pořádku a naši nepřátelé byli poraženi. Náš den bude zakončen písněmi a příběhy, které budou trvat ještě dlouho poté, co my zemřeme.“

Clintovi to znělo přinejmenším morbidně, ale Loki se tomu zasmál. Musí to být nějaká Asgardská specialita. Bruce se o něj mezitím soucitně opřel.

„Clinte,“ řekl Loki, a Clint vyděšeně vzhlédl. Loki k němu natáhl ruku a zazubil se.

„Síla nás dnes provázela. High five?“

Clint se na něj zakřenil, a oba dva si plácli.

-----

předchozí

~konec~ 

Share: