Amateur Theatrics, 27. kapitola

Loki se po menším kolapsu opět vrátil mezi živé. Bohužel pro našeho lukostřelce se probudil ten, se kterým není rozumná řeč. Ale žádný strach, Clint už jednou ukázal, že se o sebe umí postarat. Avengers jsou v boji a nahoře ve věži se zatím dějí věci. Boj mezi dospělým a malým Lokim se dostává do cílové rovinky.

Já se z kolapsů nestíhám ani stavět na nohy, takže bych to s vracením mezi živé ještě příliš nehrotila. 

A víte, že vás stále překvapivě miluju.

-----

Clint se od něj okamžitě odtáhl. Loki se rozesmál.

„Ale prosím vás, Agente Bartone. Za posledních pár dní jsme toho spolu tolik prožili, na odpor už je trochu pozdě.“ Ladně se sklouzl na zem vedle lukostřelce, na rtech křivý úsměv. „Mám dokonce i oblíbený okamžik; když jsi mi přísahal, že jsme s mým bratrem nejlepší přátelé a náš společný čas jsme odjakživa trávili ruku v ruce poskakováním na poli sedmikrásek.“ Blahosklonně Clinta popleskal po tváři. „To, že jsem s tebou mohl hned nato hodit do zdi, mi za to stálo, za to máš mé díky. A samozřejmě ta válka na hřišti. Midgardské děti umí být překvapivě krvežíznivé, to bych si měl uchovat v paměti.“

Clint měl úplně sucho v ústech. „Víš, technicky vzato jenom přítomný čas všeho, co jsem ti o tobě a tvém bratrovi řekl, byla lež.“

Loki se na něj nanejvýš znechucen podíval. „Vážně, chceš se o sémantice dohadovat zrovna se mnou? Já jsem bůh nepravd. Tak jako tak se mýlíš – nikdy jsem nikde neposkakoval a jediné sedmikráskové pole, které by si můj bratr byl schopen užít, by bylo jen to, které by se hned vzápětí změnilo v pole bitevní.“ Opřel se o ruce. „Musím říct, že po tom, co vás všechny zničím, toho budu nejspíš trošku litovat, jakmile se dostanu k dobytí vašeho světa,“ řekl jakoby mimochodem. „Celé tohle divadlo bylo docela zábavné, alespoň tak, jak při své omezenosti mohlo – něco jako sledování toho stupidního filmu, Tři moulové. Teď už se však vyloženě nudím.“

Clint se tak silně tiskl rameny ke zdi, až je pomalu přestával cítit. Celý tenhle týden, to všechno přece nemohla být jedna velká lež, nebo ano? Dítě Loki byl skutečný, byl to hodný kluk, a když ne, tak to byly jenom odchylky, naprosto vysvětlitelné odchylky…

„Moc dobře vím, o co se tady snažíš. Celý týden jsi to nebyl ty. Byl to on.“

Loki se začal hihňat. „Ale to snad ne. Tvůj mozek je ubohý dokonce i na smrtelníka. Nemáš nejmenší tušení, o co mi celou dobu šlo. Neumíš si snad představit ten pohled na Thorově tváři v momentě, kdy mu naděje v podobě drahého, poslušného, ovlivnitelného bratříčka zmizí přímo před očima, když místo něj dostane zrůdu?“ Škodolibě na Clinta zamrkal, ale hned nato si frustrovaně povzdychl. „Ne, samozřejmě že neumíš. Přál bych si, aby tady byl Stark – alespoň u toho se někdy projeví jakási jiskra představivosti.“

Clint potřásl hlavou. Dospělý Loki je mistr manipulátor, a on to . Taky je arogantní, destruktivní, a není tady jediná šance, že by tohle divadlo dokázal hrát tak dlouho a tak dokonale. Ne – poslední týden byl skutečný. Musel být.

„Víš, co si o tom myslím?“

„Oh, takže jsi schopný myšlenky?“ posmíval se mu Loki.

„Myslím si, že ten stroj fungoval přesně tak, jak jsi chtěl, aby fungoval. To nebyla žádná náhoda.“ Myšlenka někde v koutku jeho mozku se zatřepotala, mlhavá, ale smysluplná, a on se po ní pomalu natahoval, aby ji dokázal vynést na světlo dřív, než zmizí.

„Ano, drahý, je dobré vědět, že jsi nepochopil ani slovo z toho, co jsem zrovna řekl,“ povzdychl si Loki.

„Z děvkaře Tonyho jsi udělal ženu,“ pronesl Clint zamyšleně. „Kapitán Amerika byl zranitelný a slabý. Vzal jsi Černou Vdovu, krásnou a schopnou bojovnici, a dal jsi ji do těla nekontrolovatelného monstra. Její tělo jsi pak dal jedinému člověku z týmu, který nepodstoupil žádný bojový výcvik. Myslím, že kdyby se ti povedlo ten stroj využít zcela tak, jak jsi chtěl, to bych skončil jako dítě, což je docela hnus, udělat něco takového někomu, kdo má z Avengers i tak nejmenší moc. Každému členovi týmu jsi provedl něco, o čem jsi věděl, že je zasáhne nejvíc.“ Zatím to znělo jako Lokiho klasický plán. S jedním háčkem.

„Nevím, jestli bych se měl uklonit nebo ti zatleskat, že se ti podařilo dát tolik myšlenek za sebou tak, aby dávaly smysl,“ odvětil Loki. „Musí to být poprvé – nechceš si raději lehnout?“

„A pak jsi Thora poslal do kómatu,“ pokračoval Clint, „a to je divný. Všechny ostatní jsi jednoho po druhém specificky odrovnal, a Thor, ten jediný, kterého znáš nejlépe, je prostě… v bezvědomí. Dokonce ani nevěděl, že o něco přichází. Nejen, že jsi mu nijak neublížil, ale ještě jsi ho nechal, aby celou tu věc prospal. Nemusel se na to ani dívat.“

Lokiho výraz potemněl. „Jak jsi řekl, dopady byly náhodné.“

Clint potřásl hlavou. Myšlenka už se mu v hlavě kompletně zhmotnila. Možná neměl zrovna zkušenosti s dospělým Lokim, ale rád si myslel, že dětskou verzi poznal o moc lépe. Ten kluk totiž zbožňoval svého bratra a jediné, co kdy chtěl na oplátku, bylo být milován, být pro někoho důležitým.

„Nemyslím si, že to bylo náhodné. Myslím, že s ním rád bojuješ, rád na něj řveš a rozčiluješ ho, ale když jde fakt do tuhého, nikdy bys mu doopravdy neublížil. Že?“

„Beru to zpátky,“ pronesl Loki strnule. „Tohle není smysluplná myšlenka, ani v nejmenším. Spíš bych to nazval vyloženou halucinací.“ Pokusil se vstát, ale ruce se mu podlomily a on znovu ztěžka dosedl na zem.

„Pořád příliš slabý,“ poznamenal Clint. „Loki využil až moc energie. A ty v tom těle nemůžeš používat magii vůbec. Kdybys mohl, už dávno bys to udělal.“

„Moje magie se časem obnoví,“ utrhl se na něj Loki.

„Možná. Možná ne,“ řekl Clint. Pokusil se představit si, jaké by to bylo mít Thora jako bratra, energického, vůdčího, až nepřiměřeně schopného a silného Thora, který jako by si říkal o pozornost už jen tím, že existuje. Někdy bylo těžké s ním být v jednom týmu, i když ne snad kvůli Thorovi samotnému – ale jak se mohl cítit někdo, kdo byl jeho bratrem?

Neměl tušení, který z těch mýtů, které si vyhledal Bruce, byl pravdivý a který ne, ale bylo naprosto zjevné, že tím zlatým dítětem Loki nikdy nebyl.

„Mám pro tebe návrh.“

„No, malému pobavení se nikdy nebráním,“ odvětil Loki, jeho slova pečlivě zbavená všech emocí, a přesto z nich Clint slyšel cosi, co tu iluzi zničilo. „Co nabízíš?"

Clint si ho obezřetně prohlížel. „Respekt pro tvou inteligenci. Možnost svobodně trénovat magii, žít si tak, jak si sám zvolíš. Místo po boku tvého bratra.“

Přes Lokiho tvář se mihl jakýsi stín. Pohodil hlavou. „A co tě přivedlo k přesvědčení, že bych o cokoli z toho stál?“

Clint pokrčil rameny. „Poslední týden jsem strávil s tvým dětským já. Děti jsou o dost upřímnější a otevřenější než dospělí. Překvapilo by tě, co všechno se můžeš dozvědět, když jen trochu dáváš pozor.“

Loki uhnul pohledem. Aha. „A jak své sliby hodláš dodržet?“

Clint se k němu naklonil. „Dítě Loki už je má. Jediné, co musíš udělat ty, je nechat mu to tělo.“

Z Lokiho tváře zmizel veškerý výraz. „Zabil bys mě pro dobro dítěte?“

„Ano.“

„Thorova vlastního bratra. Protože já jím pořád jsem, alespoň co se jeho týče. A ty bys mě zabil kvůli dítěti, které jsi znal jenom týden.“

„Znal a miloval,“ zopakoval Clint. „Ano.“

„Prosím tě,“ řekl na to Loki, ale hlas se mu zlomil, nepovedlo se mu dosáhnout toho uštěpačného tónu, ke kterému nejspíš původně mířil. „Snad si nemyslíš, že mě dokážeš přesvědčit něčím tak banálním, jako je láska.“

„Banální?“ zeptal se Clint. „Je to banální? Protože všechny tvoje promyšlené plány vždycky na poslední chvíli ušetřily právě Thora. Musí to být vyčerpávající, pořád ho držet při vědomí, že ho nenávidíš. Lásku dítěte totiž pozná lehčeji.“

Ticho, které následovalo, jako by chtělo trvat navždy. Zvuky boje se jim vzdalovaly, zatímco si Clint s Lokim zírali do očí.

„Dvě podmínky,“ hlesl Loki nakonec.

Clint přikývl. „Vysvětli mi je.“

Loki se nevesele usmál. „Chci tvé slovo, že budeš nadále chránit malého Lokiho, budeš se o něj starat a podporovat ho, i kdybys měl stát proti Odinovi samotnému, abys toho mohl dosáhnout.“

„A ta druhá?“

„Jsi smrtelník. Zchřadneš a zemřeš mnohem dřív, než to dítě dospěje. A než se tak stane, dostaneš ten samý slib i od Thora.“

Clint si to promyslel.

„Dohodnuto.“

-----

Share:
spacer

4 komentáře:

  1. Oh my god! To nemůže myslet vážně! Já se picnu... Na druhou stranu, nemůžeme se divit, že si chce Loki znovu užít dětství daleko od Odina s jemu podobných. Ale zase mi přijde škoda zahodit všechno už prožité, všechno, co utvářelo jeho osobnost (kterou tolik milujeme :D), protože i když se to nezdá, i špatné momenty jsou pro nás zásadní a možná i víc, než ty šťastné. Nevím nevím, jak bych se rozhodla na Lokiho místě. Ale číchám čichám mírnou levárnu :D S Lokim to nikdy není jen tak! (Navíc nechápu, jak chce pan Clint zabít velkého Lokiho tak, aby to ten malý přežil.)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Taky mi to přijde jako škoda, ale i tak by mi to přišlo lákavější než jiná alternativa. :D Clint nikoho zabíjet nebude (i když by rád), to Loki zabije své dospělé já, aby přenechal dětské tělo své dětské mysli. Prostě takové znovuzrození. Bez krve a srandy kolem toho. :D

      Vymazat
    2. Tak na to jsem zvědavá :D Hned bych brala malého sladkého Lokiho domů <3 (Ale nebránila bych se ani velkému :D)

      Vymazat
  2. Plán byl dobrý, provedení zakulhalo. Ale tohle...? Věřit mu to? To je divné. -D

    OdpovědětVymazat