Vítám vás i tento den v mém polomrtvém virtuálním brlohu.
Clint v minulé (a předminulé... a vlastně všech minulých) kapitole skákal kolem prince, jelikož princ se zhroutil. Na konci dílu jsme se vypořádali s malinkým bodnutím u srdce, když byl lukostřelec donucen odejít na misi, protože mimo chůvu je prý pořád ještě taky Avenger. Psí život.
Tony je opět muž, mimochodem, my se podíváme do minulosti dvou hrdinů (bububu) a Loki pomalu sbírá síly na proměnu Steva. Pomocí šťávy z aligátorů.
A víte, že vás miluju.
-----
Dobojováno bylo docela brzy. Stejně tak rychle se ozval i
Bruce s novinkami, že Loki bude zase v pořádku, jenom ten úklid jako by
však hodlal trvat věčnost. Tony si okamžitě sundal helmu, aby podepsal
autogramy a předvedl návrat svého mužného ega, z čehož by měl být obzvlášť
Coulson nadšen, ale Clint se soustředil jen na to, aby všechno vrátil do
pořádku co nejrychleji. Policisté, kteří jim pomáhali, ho vraždili pohledem, ať
už přímo jemu do tváře nebo za jeho zády, a proto se k nim Tony nakonec přitočil a
hlasitě zvolal: „Kápo, spoj nás s Juniorem, ano? Hawkeye vyšiluje.“ Pak se
obrátil k podsaditému policistovi se snubním prstýnkem a řekl: „Jste rodič,
ne? Víte, jak to chodí.“
Clint se zaškaredil, ale výraz policisty okamžitě zjemněl
pochopením a v příští vteřině už se z jeho vysílačky ozýval Lokiho
hlas: „Haló? Ste – kapitán říká, že tě mám přes tento přístroj nazývat Hawkeye.
Hawkeye, slyšíš mě?“
Clint se rozpačitě zazubil. Jeden z přístojících hasičů se
uchechtl. „Hlasitě a jasně, kluku. Jak ti je?“
„Lépe,“ odvětil Loki. „Měl jsem polévku a džus a můj stav se
velmi zlepšil. Léčitelé tvrdí, že mi bylo špatně kvůli málo cukru v krvi,
nízkému tlaku, dehydrataci a… elektrolytické nerovnováze.“ Poslední část vyslovil
obzvlášť pečlivě. „Ujistili mne, že je to v podstatě to samé co ‚přetížení‘,
čímž jsem se diagnostikoval na úplném začátku.“
Clint se nad tím popuzeným tónem pousmál. „Se vsadím, že jo.
Rád slyším, že už jsi teď v pořádku. Docela’s mě vyděsil, když jsi tam
sebou seknul.“
„Oh,“ ozval se Loki překvapeně. „Na to jsem nepomyslel. Omlouvám
se, že jsem tě rozrušil.“
„V pohodě,“ odpověděl Clint, a najednou nemálo roztržitý,
rychle změnil téma. „A co jsi dostal za džus?“
„Jmenuje se to ‚Gatorade‘,“
prozradil mu Loki. „Má to poněkud znepokojivou barvu, ale je to překvapivě
chutné. Z jakého ovoce se to vyrábí?“
„Dělá se to z gátorů,“ skočil jim do toho Tony. „Aligátorů.
To jsou ještěři.“
„Jak… unikátní,“ odvětil Loki zdvořile, i když jeho nadšení
opadlo.
Clint se na Tonyho zašklebil. „Iron Man si z tebe utahuje.
Ta šťáva není z ještěrů.“
Loki se zasmál. „To byla odplata za můj dřívější vtip? Dobrá
práce, Iron Mane.“
„Díky, chlapče,“ culil se Tony. „Příště řekni radši ‚stěr‘.“
„Stěr, Iron Mane,“ vyhověl mu Loki. „Teď musím jít. Dovolili
mi vrátit se do svého pokoje.“
„Měj se,“ řekl Clint, zatímco Tonyho směrem obracel oči v sloup.
„Taky chytl tu chřipku?“ ozval se policista soucitně, když
se k němu Clint vrátil. „To moje s tím lehlo zrovna minulý týden. Nic
člověku nedokáže zlomit srdce jako pohled na nemocný děcko.“
„Ne-e, bylo to něco jinýho,“ odvětil Clint. „Ale jo, chápu,
co tím myslíte.“
Zbytek úklidu probíhal z nějakého zvláštního důvodu
mnohem rychleji než dosud, Clint s Tonym tak odešli relativně brzy, a to i
s čistým svědomím, jinými slovy s kapitánovým čistým svědomím. Policajt s vysílačkou pak Clinta na odchodu dokonce poplácal po rameni,
což už bylo něco. Vztahy mezi Avengers a muži zákona totiž nebyly tolik
napjaté, jako že spíš balancovaly na velmi křehké hranici; na jednu stranu bylo fajn, že jsou u NYPD schopní poslat na vyřízení absurdních záležitostí někoho
jiného, ale na té druhé straně tady byla nevyhnutelná jistota, že tohle řešení
skončí pořádným nepořádkem a škodami v okolí. A pár Tonyho nepříliš
citlivých vtipů jejich situaci taky zrovna nepomohlo.
„Tedy… bereš tohle otcovství vážně dobře,“ poznamenal Tony.
Clint si otráveně povzdychl. „Okej, stačilo. Vlez mi na
záda, Starku.“
„Tak starší bratrství. Pohodářské strýčkovství,“ opravil se
Tony a Clint si s jistou dávkou hrůzy uvědomil, že to myslí smrtelně vážně. „Víš, že jsem kdysi utekl z domu?“
pokračoval Tony, mluvil rychle, jako by něco chtěl říct, ale nejspíš si nebyl
jistý, jestli chtěl, aby ho ten druhý člověk, který u toho byl, slyšel. „Bylo
mi tak deset. Máma byla mimo město a táta si nevšiml, dokud mu ze školy
nezavolali, proč jsem zameškal dva dny vyučování. Pak poslal šoféra, aby mě šel
hledat. Tys Lokiho našel za míň než hodinu. To je dobrý.“
„Dík,“ dostal ze sebe Clint. „Moji rodiče umřeli, když jsem
byl děcko. Mě by taky nešel nikdo hledat.“ Nebyl si zrovna jistý, proč to vůbec
řekl – jejich tým byl v zásadě velmi opatrný, co se vyzvídání a obecně
zjišťování informací o životech těch druhých týkalo. Dokonce i Tony měl
hranice, které zkrátka nepřekročil, ale ty hranice často bývaly daleko za těmi,
které si stanovili ostatní.
Tony se na něj zazubil. „No, možná když nás všechny dáš
dohromady, vytvoříme jednoho dobrýho rodiče, kdo ví?“
Clint přikývl, pomalu, stejně pomalu, jako mu to docházelo. „Tohle
bude vážně trapný, až se Thor vzbudí, že jo.“
„Jeeej,“ zajíkl se Stark. „Ups, na to jsem nepomyslel.“ Praštil
Clinta do ramene. „No, uvidíme se doma!“
„Hovado,“ zamrmlal Clint rezignovaně.
-----
Jo, na ten okamžik, kdy se Thor vzbudí, se všichni mooooc těšíme :-D Zarazí brášku do země jako hřebík, nebo bude tklivá dojímací scéna? :-))
OdpovědětVymazat