Pisálkův poradce, Alice & já

Vzhledem k tomu, že jsem o své drahé OC postavě dlouho nemluvila a ještě to chvilku potrvá, než se tady objeví znovu, jsem se rozhodla (po opětovném přečtení nějakých stížností a otázek v komentářích) sem napsat něco o povídce Pisálkův poradce. Ten sice skončil už poměrně dávno, ale nějak jsem si vzpomněla, že jsem prakticky ještě na nic pořádně neodpověděla.

Pisálkův poradce, 12. kapitola (epilog)

Tady jest ukončení téhle vocasárny. 

Byla to taková oddychovka, ale psaní jsem si užila. Doufám, že jste si užili čtení a budete pokračovat i navazující povídkou jménem Vykoupení. 

Pisálkovu poradci hezky zamáváme a hodíme sušenky autorce! :D 
(Nejsem vybíravá, beru i ty z Lidlu.)

Pisálkův poradce, 11. kapitola

Nádherný den, smrtelníci. 

Tohle je něco jako poslední díl, zítra přidám ještě krátký epilog a od nového týdne začnu přidávat i kapitoly navazující série. Užijte a žijte. ^.^

Pisálkův poradce, 10. kapitola

Jane

„Ale no tak,“ bylo jediné, co jsem ze sebe dokázala dostat, když jsem hlavou narazila do studené kamenné zdi. Kolem mě bylo vlhko a tma.  

„Jsi vzhůru?“ zeptal se mě strážce před celou.

„Ne,“ odsekla jsem. Nemohla jsem pochopit, proč stále nepociťuju hrůzu, děs nebo cokoli tomu podobného. Už bych měla být posraná strachy. Strážce do cely nakoukl.

Pisálkův poradce, 9. kapitola

Krásné ráno! A všichni se usmívejte, dělejte, že vás zajímá škola (práce?) a bude to všechno okej. Zítra je volno. A víte co? Pozítří taky, yo!

Pisálkův poradce, 8. kapitola

Áhm... asi je zbytečné říkat, že jsem opět zapomněla. A je mi to strašlivě líto a ještě víc se stydím, ale když já si vzpomněla až v noci, když jsem byla v posteli, v pokoji byla zhruba stejná teplota jako venku (jinými slovy kosa jak v Rusku) a přece byste mě nenutili vylézat v takovém nečase z vyhřátého pelíšku.

A dneska jsem se vrátila v šest a jsem znechucena společností a znavena životem, nemluvě o seznamování se s novými předměty. Dost stížností, užijte si kapitolu. Další vyjde zítra v 6:00. A jakože fakt. Miluju vás!

Pisálkův poradce, 7. kapitola

Tony a Steve

Na psaní jsem už nepomyslela, když jsem je měla oba v pokoji. Svítalo a já, ačkoli jsem se necítila zrovna vyspaná, vstala jsem celá rozbolavělá z gauče a plazila se do svého pokoje.

Loki už vypadal o moc líp a Thor spal hlavou na posteli a tělem na židli. Zvláštní poloha, ale vypadal spokojeně. Černovlasý bůh se díval z okna a já nezamítla podezření, že se chystá skočit jako z Bifrostu. 

Pohlédl na mě a pokusil se o úsměv. Musím uznat, že od chvíle, co jsem ho poznala, se mi zdál o poznání milejší. Rozpačitě pokrčil rameny.

„Je mi líto, že se nakonec přidal i Thor. Ten strop…“

„Na strop sere pes,“ mávla jsem bezstarostně rukou a přisedla si na postel. Blonďák se zavrtěl a spal dál. 

„Je jak děcko,“ poznamenala jsem s úsměvem.

Pisálkův poradce, 6. kapitola

Jenom návštěva? 

Stále před čtrnácti dny – plus mínus den dva.

„A dozvím se konečně, kde to jsem?“ zavrčel netrpělivě, zatímco já na něj dál nevěřícně (a neomaleně) zírala.

„Na Mid… Zemi.“ Pohlédl na mě a já se modlila, ať se mě zeptá na mé duševní zdraví a řekne něco v tom smyslu, že myslel město nebo cokoli jiného, a že na existenci jiných planet nevěří.

„Má typická smůla,“ prohlásil zachmuřeně, přičemž si prohlížel svou obvázanou ruku. Pak ke mně vzhlédl.

Pisálkův poradce, 5. kapitola

Yo, byla jsem včera zřejmě natolik v šoku, že jsem na všechno zapomněla. Ale úplně na všechno. Na název města, kam chodím do školy, na to, jak se píše datum, a v neposlední řadě i na nastavení téhle kapitoly, aby vyšla hezky v šest ráno, kdy já mimochodem vycházím z domu. 

Takže pátá kapitola je zde teď, a to díky kolegyni Nasti, která mi nevědomky připomněla existenci téhle povídky, na kterou jsem stihla zapomenout za necelý den. Ale ono se to zlepší. Na konci června. 

V tomhle dílu se vracím do minulosti. Neříkám vám to proto, že bych si myslela, že jste blbí a neviděli ten podnadpis, ale prostě proto, že já být na vašem místě, nevšimla bych si ho. 

Pisálkův poradce, 4. kapitola

Co takhle trochu čaje? 

Když jsem po menším nákupu za sebou opět zavřela dveře, připadala jsem si jako matka, která dala své dítě poprvé do školky. Měla jsem chuť se rozběhnout zpátky do knihovny. Co když po něm někdo bude chtít, ať něco vytiskne? S hrůzou jsem si uvědomila jeho neznalost ohledně tohoto světa. Stačilo mi, jak zíral na mobil. Sotva jsem schovala věci do ledničky a do skříní, znovu jsem si obula boty a vyběhla ven.

„Ali!“ křikla babička, když jsem jí nepříliš ohleduplně produpala kolem bytu.

„Áno?“ protáhla jsem nervózně.

„Jdeš ven?“

„Tak rychle bych nahoru nikdy neběžela…“

Pisálkův poradce, 3. kapitola

Kapitoly Pisálkova poradce budu přidávat každý den, dokud se nedostanu k druhé sérii. Až doženu kapitoly, budou přibývat zase po týdnu.

Jen menší zajímavost k tomuhle dílu... při popisu oblečení jsem se inspirovala pravými oděvy mého táty. :D

Pisálkův poradce, 2. kapitola

Linecké, babička a nový přítel

„Nevypadáš jako někdo, kdo jí sladký," okomentovala jsem svého návštěvníka, který do sebe ládoval už druhý talíř lineckého. Zazubil se na mě. Beztak patří k těm lidem, kteří mají to štěstí, a můžou jíst jak čuňata, aniž by přibrali jediné deko.

„Nic takového jsem nikdy neměl,“ ohradil se a opřel se lokty o stůl. „Teď mi řekni něco o tomhle podivném světě.“ Zaskočil mi hlt kávy.

Pisálkův poradce, 1. kapitola

Nádherný, stále prázdninový den přeji! Tohle je moje první (jakože první zveřejněná) povídka na téma Avengers, kde figuruje Loki a OC postava, jejíž jméno je shodné s tím mým čistě z lenosti vymýšlet jiné. Žádnou paniku, s tím stvořením na řádcích níže nemám absolutně nic společného. Možná jen pár detailů. 

Abych taky zdůvodnila, proč tahle podivnost vlastně vznikla... z důvodu sobeckého, jelikož jsem uzavřela sázku sama se sebou. Mám spousty rozepsaných povídek, a ještě jsem ani jednu nedokončila. Tudíž jsem sama sobě řekla, že za pár dní napíšu kratičkou povídku, kterou i... pozor... UKONČÍM. A ono se to povedlo. Pravdou je, že jsem se při psaní nesnažila, a mnoho zápletek jsem vynechala, chtěla jsem novelu a novela z toho vznikla. Více méně. 

Ke konci je sice Loki/OC, ale romantiku tam nehledejte. Rozhodla jsem se na poslední chvíli využít zbytky volného času a dávám si všechno na jedno místo. A kdyby se někdo na čtení přece našel, nechť si 12 kapitol užije a vrhne se i na navazující sérii. (Sázku jsem neporušila, přísahám. Ta se na druhou sérii vůbec nevztahovala!)

Nesnáším, když se před začátkem povídky rozkecám.