Všichni stárneme, my smrtelníci i blogísky. Péefko 2016 jako bych psala teprve nedávno. Jsem ráda, že jsem s tím začala.
Já myslím, náčelníku, že by bylo vhodné alespoň několika slovy poděkovat, zhodnotit... a tak.
Datlování
Co se týče publikování v roce 2021 - na AO3 jsem se probrala až v květnu. 12. jsem konečně dopsala (i když zatím jenom v angličtině) jednorázovku k fandomu Red Dead Redemption 2 - The Luckiest Man Alive.
22. května jsem našla dávno hotovou kratičkou povídku k Mafii, Redemption, ke kterému jsem spíchla překlad. Sice jsem to letos nenapsala, ale budu to počítat, ať se cítím trochu kreativněji.
5. června jsem překonala sama sebe a dokončila po asi půl roce povídku k Mafii, Cenu přátelství. Pátý díl měl asi šest pokusů, než jsem se rozhodla pro ten... šestý.
21. srpna jsem přeložila z angličtiny do češtiny moji oblíbenou jednorázovku, In Caes of Disastur, od mé oblíbené autorky k fandomu Kingdom come: Deliverance. Jedná se o kratičký výtažek z delší povídky, který ale funguje i samostatně. Je to velice gramaticky frustrující poslední vůle jednoho kovářského synka, který se číst a psát naučil teprve nedávno.
31. srpna jsem dokončila krátkou sérii k témuž fandomu, In Vino Veritas. Opět jenom v angličtině, protože byla zkrátka hotová dřív a na překlad nezbylo sil.
16. září jsem si vzpomněla, že mám rok rozepsanou maličkost k starému dobrému Thor fandomu. Přidala jsem třetí kapitolu k Fata viam invenient, a zároveň prošla menší krizí, jelikož mi došlo, že by to navzdory mým původním plánům fungovalo i s dobrým koncem. Odešla jsem se vyplakat do kouta a nechala konec uležet.
26. října jsem přidala 15. kapitolu z plánovaných dvaceti k Za oponou, velice dlouho rozepsané sérii z fandomu Kingdom Come: Deliverance. V průběhu toho se mi snad povedlo přidat i nějakých pár hrubě přeložených odstavců k 12. kapitole Behind the Curtain, ale to skoro nestojí za řeč.
Publikované nesmysly zabraly slabých 25 tisíc slov.
Jinak jsem napsala asi 20 kapitol (230 tisíc slov) ke své plánované povídce k fandomu Assassin's Creed: Valhalla. Je to tak ambiciózní věc, že už mi ani není proti srsti to nazývat projektem, a to mám z toho slova jindy kopřivku. Pracuju na tom (s pravidelností sobě vlastní, totiž žádnou) už rok a jsem tak... ve dvaceti procentech toho, co všechno bych tam chtěla dát. Ale baví mě to jako nic jiného, a o to jde. I kdyby to nakonec zůstalo v té složce, bude to stát za to. Musím se toho držet, i kdybych nechtěla, protože je pro mě velice, velice neobvyklé, věnovat něčemu delší pozornost. Je to vtipné, že jsem se tak upnula na něco, co je přístupné jenom mně. Držte mi palce, jestli se mi to fakt povede dotáhnout do zdárného konce, bude to premiéra a já si snad koupím i nedětský šampus.
Chtěla jsem letos dokončit Fata viam invenient a alespoň minimálně pokročit s posledním dílem Mateřské. Bohužel, úpadek zájmu o celkově Marvel universe se na mé tvorbě dost podepsal. Tvrdohlavě se držím starých filmů a chorobně se vyhýbám všemu novému. (Tedy těm různým seriálům a filmům a zpracováním, která nestíhám ani monitorovat.)
Občas se mi vrátí myšlenka na vlastní přepsanou verzi filmu Thor: Ragnarok. Ale stejně jako v roce 2017, a pak všechny další roky, tato odvážná myšlenka ztroskotá na tom samém: musela bych se na ten film podívat znovu, a nejspíš ne jenom jednou.
Ináč
Konečně jsem se dostala (dokopala) k nastavení nového designu pro blog, který by mi dovolil sem dát více fandomů v relativně přehledné podobě. Mobilové nastavení mi ještě hapruje, do toho nebyl čas (ani energie) investovat tolik úsilí. (Ano, pro mě, coby technický antitalent, je to velké úsilí.)
Až v listopadu jsem zase trochu zabředla do čtení povídek v jiných fandomech. Zbytek roku tak nějak pohltila snaha o zkrocení psa, který se vyklubal z divokých vajec, evidentně, a mimoto práce, protože bez práce nebyl by živ člověk. (Jinými slovy, jak jsem minulý rok marodila 10 dní já, tak si to letos vybrali snad všichni myslitelní kolegové - a ne na 10 dní, ale na měsíce. To se mi nezdá jako fér odveta.) Povedlo se mi přečíst pár knih, omylem se nezabít, a tak. Vyzkoušela jsem pár receptů a opět, podařilo se mi nikoho nezabít. Můj seznam her, knih, seriálů a filmů roste a absolutně nic se mi z něj nedaří škrtat.
Byla tady jakási snaha (stále je) o tvoření dalších seznamů povídek, které chci doporučit. Už je to doba, co jsem na to měla sílu, takže to jde zoufale pomalu. Ale jde.
Úrazů bylo zanedbatelné množství.
Stoicismus byl a je a bude těžce zkoušen.
Jinak jsem si mimojiné prošla pracovní krizí, která teda stála za to. Na tvořitelskou mi kvůli tomu nezbylo ani zrnko, budiž to k dobru připsáno, až tak jsem zoufalá.
To bychom měli to zhodnocení, náčelníku.
Přeji spoustu sil a trpělivosti do dalšího roku. A stejně jako všechna léta předešlá, i letos mi bylo ctí, poutníci.
Opatrujte se, jako byste byli svoji vlastní.
Ali
Jdu sice s křížkem po funuse, ale co už, lepší někdy než nikdy :) Od té doby, co se tu změnil vzhled blogu a přibyly další fandomy mi bohužel přijde, že to tu trochu umřelo a to je mi hrozně líto, protože se sem velice ráda vracím a hrozně se mi líbí, jak píšeš. Chodím sem pravidelně už vlastně čtyři roky, ale ozvala jsem se až teď :). Každopádně nelam nad tímhle blogem hůl, byla by to velká škoda a přeji hodně sil do dalšího psaní ^-^
OdpovědětVymazatNevím, jestli tu zmíněnou smrt mám chápat jako moji, nebo čtenářskou (od každého trochu, snad), ale je nutno podotknout, že jedno jde ruku v ruce s druhým. (Křičet do tmy člověka přestane po chvíli bavit. :D) Ono to bylo mrtvé už docela dlouho, ale bylo načase si přiznat, že zlatá éra tohoto blogu už tady byla. :D Takže teď to vypadá, jak to vypadá. K prvnímu fandomu se ne a ne naladit a vrátit, což mě mrzí, protože mám ještě cosi rozepsaného, ale ono to snad časem přijde.
VymazatDíky, žes dala vědět. Velice milé překvapení. :)) <3