Vykoupení, 1. kapitola 2/2

Jestli jsem opravdu geniální, jak o sobě v divných chvilkách prohlašuju, tak se mi povede do pátku přeložit 4. díl NINE LIVES.  Budu se snažit, přísahám. 

Užijte si novou kapitolu Vykoupení a čtvrtek. A nezapomeňte na sušenky. (Když ne sušenky, tak aspoň komentář.)

Pozdravuje vás Tony a kraví hlava! ^.^

Potěšení na mé straně 

"Aliii!" Tony mě přivítal žoviálně jako vždycky. Bruce seděl plaše na pohovce, a kdybych na sto procent nevěděla, že má uvnitř sebe zelenou agresivní potvoru, určitě bych tomu nevěřila. Zdání klame, což. Když jsem k němu přišla blíž, vstal a lehce se uklonil, jako to mívají ve zvyku Japonci.

"Těší mě, že vás poznávám, slečno…" letmo pohlédl na Lokiho a odkašlal si, „… paní. Tony mi toho o vás hodně vyprávěl."

"A kruci," ujelo mi.

"Jmenuji se Bruce Banner." Potřásli jsme si rukou. Tak jo, ten chlap mě dostal. Je tak miloučký! Úsměv mě přešel hned, co jsem si všimla Lokiho pohledu. Sedla jsem si do křesla.

"Kde jsou ostatní?" snažila jsem se načít přátelský rozhovor.

"Přijdou později," odpověděl mi Bruce, Tony měl totiž moc práce s Lokim. ("Málem jsem tě bez té kraví hlavy nepoznal!") Thor si sedl vedle mě.

"Vypadáš ustaraně," nedůvěřivě si mě prohlížel. Využila jsem Lokiho nepřítomnosti a víc jsem se k blonďákovi naklonila.

"Kdy bude mít zpátky svou magii?" šeptla jsem. Thorův výraz potemněl. (On tohle uměl opravdu dobře.)

"Otec mu nechal takovou moc, aby dokázal bojovat," odsekl uraženě. "Stále mu nedůvěřuje tolik jako kdysi," dodal. Tolik jako kdysi? Důvěřoval mu vůbec někdy? "Nemusíš si dělat starosti, Alice. Můj bratr je silný bojovník." Nesnáším, když mi takhle říká. Používá mé celé jméno jen tehdy, když už se se mnou odmítá o něčem dál bavit. To je, zdá se, tenhle případ taky. Skvělé.

"Nepochybuju o jeho schopnostech," odporovala jsem mu diplomaticky. "Jen si myslím, že by měl dostat víc volnosti v magii. Za prvé, je to jeho součást. Za druhé, zvýšíš tím pravděpodobnost vítězství…" Thor přikyvoval, ale neposlouchal. Loki zrovna znovu vešel do místnosti, a vzhledem k jeho nepříliš uvolněnému postoji jsem chytře vydedukovala, že se Tony činí.

"Hola, než přijdou ostatní, dáme si drink, co vy na to?" křikl Tony radostně, a když se nesetkal s žádnou odezvou, jen si podrážděně zamumlal cosi o chcíplém psovi, zcela bez okolků vzal mého ubohého muže za ruku a zatáhl ho k baru se slovy, že mu kdysi nabídl drink a stále mu ho nedal. Geniální playboy tím jen potvrdil domněnku všech přítomných, že nebyl zcela střízlivý.

"Uhm," začala jsem prsty bubnovat do opěradel svého křesla. "Dobře, tohle je nepříjemné. Využiju toho ticha na dotazy. Takže, kdo všechno ještě přijde a kolik z nich se bude snažit Lokiho zabít?" usmála jsem se, ale navzdory tomu jsem svoji otázku myslela smrtelně vážně. Bruce vypadal, že přemýšlí o tom, jestli se má přihlásit nebo ne.

"Clint!" zařval Tony od baru. Thor zaťal pěsti a znovu se na mě nehezky podíval. Můj švagr se na mě vůbec pořád díval nehezky!

"Nikomu nedovolím, aby mu ublížil. Otec s Furym uzavřel dohodu. Je to obchod." Mluvil jako mafián a mně se najednou chtělo smát. Kousla jsem se do jazyka, abych nevybuchla smíchy, a otočila jsem se na něj.

"Jak přesně ta dohoda zní?" zeptala jsem se. Jeho následující pohled mě znovu utvrdil v tom, že navzdory tomu, jak o mně mluví, mě zas tak moc rád nemá.

"To není nic, s čím by sis měla dělat starosti," zavrčel na mě. Dobře, nejsem (úplně) blbá. Vím, že není radno srát boha. Natož boha hromu. Zvedla jsem ruce na znamení rezignace.

"A Steve?" zeptala jsem se o oktávu vyšším hlasem. Přerušilo mě zaklepání na dveře. "My o vlku," usmála jsem se na nově příchozího. Kapitán se na mě jen ostýchavě usmál, což jsem jako bezprostřední a družný člověk rozhodně nepřijala. I přes svou malou výšku jsem ho objala Thorovým stylem drcení žeber: "Tady jeee!"

"Mě jsi neobjala!" ozval se Tony dotčeně. Loki se objevil hned za ním a nedůvěřivě zíral na čirou tekutinu ve skleničce, která mu byla vnucena. Jeho paranoia neznala mezí, jakmile byl na Zemi. Pustila jsem napůl udušeného vojáka (který by měl vydržet něco víc) a vrhla jsem se na Starka, který zjevně nečekal, že si jeho stížnost vezmu k srdci.

"Nerad ruším tak dojemnou chvilku," ozval se kdosi za mými zády.

"Tak ji neruš," odsekla jsem. Až když jsem uslyšela Tonyho škytnuté "Oops", otočila jsem se a pohlédla přímo do jednoho tmavě hnědého a mimořádně vražedného oka ředitele Shieldu. "Dobrý den," řekla jsem poslušně.

"Už rok plánuji, že si s vámi promluvím, slečno," oznámil Fury chladně.

"Paní," skočila jsem mu do řeči. Sebevíc statečně jsem se snažila znít, měla jsem dojem, že se rapidně rychle zmenšuju. Loki odložil sklenku, do které dosud znechuceně zíral, a k mému překvapení zaujal postoj mezi mnou a ředitelem.

"O čem přesně si s ní chcete promluvit?" zeptal se. A já v pravou chvíli pochopila, že tenhle rozhovor nebude nic pro mě. Zacouvala jsem zpátky do křesla a Steve se posadil vedle mě s pohledem "kdybys mě nedusila, stihl bych ti říct, kdo jde za mnou". Podvědomě jsem chňapla po jeho ruce.

"Jste obviněna z vlastizrady," oznámil mi jednoočko ode dveří a mně zaskočilo.

Bububu.

předchozí

pokračování

Share: