středa 5. srpna 2015

V. Magnet na psycho povídky

Přeji krásný večer, drazí poutníci a kolemsurfující.

Před chvilkou jsem záhadně opravila televizi a pěkně to pohladilo po dušičce. Ráda si hraju s pokaženými věcmi. Jestli jste si představili toho samého chlapa, co já, je s vámi vážně něco špatně a já vám srdečně gratuluju! 

Tak. Mám tady další doporučení na povídku, ano, anglickou, promiňte. V rozepsaných to mám šíleně dlouho, takže budu muset věřit svému tehdejšímu zmatenému úsudku, jelikož na dodělávky si se svou útržkovitou pamětí troufat nemohu. 

Tenhle děj by bylo téměř nemožné popsat, mám ten dojem, tudíž vám mé pomatené a záhadné popisky musí vystačit, ale to většinou k navnadění (nebo odrazení) bohatě stačí, což? 

-----
Povídka No Such Liberty je taková... nepopsatelná není to pravé slovo, akorát teď to správné nemůžu najít. Spoustu dobrých slov ještě nikdo nevymyslel, zdá se mi.


Vlastně ano, tak by se to dalo nazvat. Ale ne v tom špatném slova smyslu. Tedy podle toho, jak se na to díváte. Autorka sama hned na začátku sdělila, že je to jen dlouhý žvást s nic moc říkajícím dějem, že drtivá většina myšlenek pochází z internetových spekulací, že se věnuje Asgardu, přičemž ale kašle na mytologii a podobně.

Odkaz na tumblru, který mě k tomuhle přivedl, zase tvrdil, že jako Loki-centrická povídka tohle dílo rozhodně uspělo, i když ne vždycky je myšlenka na nevinnost tohohle boha oblíbenou. Ačkoli to tady není viditelné hned ze začátku, hlavní myšlenkou je, že Loki mohl být, ale stejně tak nemusel být přinucen k invazi na Zemi, a ať už v tomhle případě bylo pravdou cokoli, nejspíš si jí ani sám Loki nebyl vědom.

Nezní to nádherně?
Ale tak určitě.

Už je to nějakou chvilku, co jsem to dočetla (vlastně je to příšerně dlouho) a pořád nevím, co si o tom mám myslet. Očekávala jsem totiž jistou osnovu; vězení, rodinné problémy, nenávistné pokřiky nebo uražené ignorování, očekávala jsem toho spoustu, proto jsem asi tak blbě hleděla, když se nic z toho pořádně neprojevilo.

Celá povídka se od začátku točí kolem Tesseractu a jeho moci, která některé láká, druhé zase k smrti děsí. Loki po tomhle artefaktu touží, baží po něm jako po ničem jiném, a ačkoli ví, že ho tahle touha dovádí k šílenství, odmítá se toho pokušení vzdát. Thor, který jednou zažil, jaké to je - mít temné myšlenky, chtít pro sebe všechnu moc - se však moci Tesseractu obává a snaží se od něj Lokiho držet co nejdál, což není zdaleka tak jednoduché, přestože je tady mladší z princů ve vězení.

Navíc se do toho všeho zaplete jistá problematika s opravami Bifrostu, při které Loki překvapivě pomáhá - a vás to nechává na jehlách; tak kdy je zradí? jak? a jestli vůbec?

A vaše otázky jsou náhle přerušeny dalším spádem - Thanos vstupuje na scénu jako správná drama queen, a hádejte, po čem jde.

Takhle vám to popíšu; byly scény, kdy byl Loki v pohodě. S Thorem komunikoval denně, dokonce si spolu dali přátelsky po hubě, což se vzápětí změnilo v Lokiho nenávist, kterou se kolem sebe nějakou dobu oháněl, než se zase uklidnil, a tak to šlo v podstatě po celou povídku. Bylo to všechno velmi nečekané, a kdyby se spád téhle povídky měl zakreslit do grafu, asi bych potřebovala víc papírů, než by na sprostý graf mohlo stačit.

Víte, jak jsme zvyklí na zápletku, spád, rozuzlení a konec... no, tak tady byl zdánlivě klidný začátek, spád, rozuzlení, spád, zápletka, spád, rozuzlení, zápletka, spád. Zkrátka jste si jednou mohli myslet, že víte, o co jde, a najednou se zjistilo, že jde o něco úplně jiného, o co nakonec vůbec nešlo.

A víte, co je na tom nejlepší? Že to všechno dávalo smysl a bylo to geniální. A ještě nadšenější jsem byla z toho, že jsem skutečně až do samého konce nemohla s jistotou říct, jak se ta bestie, totiž Loki, zachová. A on asi taky ne. Konec byl takový krapet načechraný.

Není to tak, že bych takové psycho povídky vyhledávala... ony si vyhledávají mě!

Mezi plus bych ještě dodatečně zařadila strategické kecy ohledně války, OC - tedy originální charaktery, z nichž některé bylo jednoduché si zamilovat, popis podrobnějšího soudu (ano, Loki měl na Asgardu soud a skládal se víc než z hysterického křiku a neprolitých slz), skutečnou přípravu na obhajobu, logické vysvětlení k závěru soudu, zkrátka autorka nepředložila věc jako svůj vlastní fakt, většinou si vymyslela dalších pár věcí, které ten její fakt velmi dobře vysvětloval, a to tak důvěryhodně, že byste to i jako původní předlohu vzali.

Opravdu krásně lhát neumí zase každý pisálek, že jo.

Na druhou stranu, spousta lidí by se mohla postavit na odpor; dělat z Lokiho nevinného je vážně jenom špatný zvyk pubertálních fanynek, blablabla. Takhle to povím, já sama se spíš přikláním - ať kvůli míře pravděpodobnosti nebo pouhému osobnímu pohledu na věc - že dělat v každé druhé povídce z Lokiho využívaného a ne tolik zlého bůžka je docela na pytel, protože to prostě není ten chlap, o kterém jsem četla knížky nebo mýty.

Celkově charakter postav nám ve filmech neukázali zrovna tak, aby se kdokoli z nás skutečně mohl opovážit dělat jakékoli závěry, i tak si ale stojím za tím, že dělat z něj nevinného není příliš na místě, dělat z něj absolutní hyenu stejně tak, a právě proto se mi tahle povídka asi líbila. Je to správně okořeněné prakticky vším a chuť to má skvělou.

Thor má stále naději, že to jde všechno zachránit, Chitauri se nezměnili, a jestli pořád potřebujete přesvědčovat, vězte, že nebudete ochuzeni ani o Avengers, i když si na ně budete muset nějakou chvilku počkat. Spoiler? Naše drahá agentka má slabost pro chlapy typu Robin Hood.

A jak už asi vyplývá z děje, prasárničky nenajdete (ale tím se nenechte odradit) a nic velmi závadného snad také ne, alespoň co si vzpomínám.

Ukázka:

"That," Loki said, his head still down, turned away from Thor, "—and yet not that at all. You see past all my lies, tear them open one by one, but this you cannot see... It would be so honorable for you to fight Thanos to your death, knowing that you put all your strength into winning. You would fall all the same—but you would bring down the Mad Titan with your dying blow, and so with your last breath you would save Asgard. And after you would be feted as one of the mightiest heroes of the Nine Realms, celebrated in ballad and legend for millennia; you would be welcomed in Valhalla, to be toasted until the roosters crow for Ragnarok.

"But I will never go to Valhalla," Loki went on, his voice so relentlessly even that it allowed neither interruption nor denial. "I will never be given a place at the table of the chosen dead. I would linger here, traitor and prisoner, and everyone would happily overlook that ever I was called brother by their golden martyr, their fallen hero. I would disclaim it myself, because it would be too painful to recall. Instead I would lie: that always I had hated you, that I had plotted your death, that from the first I had never been anything but your enemy. Until eventually, over the centuries, those lies would become the only thing anyone knew, and even I would forget the truth, that we were ever brothers.

"That is how it would happen, Thor—and that I cannot abide, I cannot, I will not, whatever price I have to pay. Whether you think me honest or a liar; whether I am lying now, to you or to myself—this is as it is, how I knew it was, from the moment you told me that you would fight Thanos."



Název: No Such Liberty
Autor: Xparrot
Jazyk: AJ
Kapitoly: 32
Slova: asi 150 000
Stav: Dokončeno
Žánr: Dobrodružné, drama, rodina
Pár: Žádný






2 komentáře:

  1. Už se ti někdo zmínil... *mrk mrk mrk* ... že moc pěkně překládáš? :-D
    Ta povídka vážně zní dobře :-)

    OdpovědětVymazat