čtvrtek 23. července 2015

Nine lives, 19. kapitola

Dobrý den! 

V devatenácté kapitole máme hned dva cizojazyčné výrazy, takže se zmíním hned na začátku, abyste pak případně nemuseli hledat v textu.

Vamonos – je španělské „pojďme“, v angličtině takové to typické povzbudivé „let’s go!“

Mazel tov – hebrejská fráze pro gratulaci během nějaké šťastné události

Tony se v téhle kapitole zkrátka překonává, a Thor nechápe. Asi bych měla dodat i upozornění, že s Lokim v téhle kapitole taky není zacházeno zrovna nejlépe, tak buďte připraveni.

-----

Bylo to vážně jako nějaká zkouška trpělivosti, to zdlouhavé sledování ubíhající země, centimetr za centimetrem. Z téhle výšky pro něj budovy byly stavebnicí, lidé zase mravenci, byla to papírová replika, kterou by mohl během vteřiny rozšlápnout.

Tony se zamyslel nad tím, jestli tohle řekl Loki nebo Thor pokaždé, když se podívali na Midgard, lidi a všechna různá místa, to všechno tak maličké, tak křehké, a tak strašně bezvýznamné. Roztřeseně vydechl a rozhodl se, že na to nebude myslet.

Ale na druhou stranu by se mu nějaké rozptýlení hodilo, obzvlášť, když se quinjet pohyboval tak zatraceně pomalu. Byl ve svém železném obleku, ruce měl lepkavé a jemu bylo příšerně nepohodlně.

Díky bohu za autopilota. Tony byl příliš roztěkaný na to, aby dokázal řídit vůbec rovně, natož aby s touhle obludou letěl celou cestu až do Evropy.

Propletl si prsty, protáhl se a poposedl si, načež si uvědomil, že ho Thor celou dobu pozoruje.

„Co je to?“ zeptal se Thor. Tony sledoval, kam bohův pohled mířil, a zastavil se u barelu, který měl připevněný k boku.

„Preventivní opatření,“ řekl pak, rty prohnuté v neveselém úsměvu. „Doufejme, že to nebudeme potřebovat.“

Thor se zamračil, ale chápavě přikývl. „Děkuju ti,“ řekl. Jeho hlas byl i přes hluk motoru hlasitý.

„Hmn?“

„Za to, že jsi mi řekl, že je můj bratr v nebezpečí, a že jdeš se mnou.“ Jemný úsměv se přeměnil v pochmurnou masku, když dodal: „Naši spolubojovníci nejsou vždycky příliš chápaví, když jde o Lokiho.“

Tony jenom přikývl, protože neměl tušení, jak na tohle odpovědět. Přemýšlel, jak by Thor vlastně reagoval, kdyby věděl o tom, že spal s jeho mladším bráchou. Ztěžka polkl a rozhodl se, že co Thor neví, to ho nemůže rozzuřit k nepříčetnosti.

Předpokládaje, že je tím hovor u konce, otočil se zpátky k oknu, Thorův pohled na sobě však cítil pořád. Váhavě se otočil zpět k němu. Thor ho pozoroval zvláštním, téměř až vypočítavým pohledem, u kterého si byl Tony jistý, že ho musel za ta léta od Lokiho pochytit.

„Ale nejdeš jen kvůli mně, že?“ zeptal se bůh, hlas měkký a jemný, jaký ho Tony ještě nikdy neslyšel. „Stalo se mezi vámi dvěma něco?“

Tony polkl a znovu se zadíval na horizont. „Jen se snažím některý věci napravit, Thore,“ zamumlal.

Thor ho ještě nějakou chvilku pozoroval, ale dál už se na nic neptal.

Tony zatím doufal, že není příliš pozdě.

***

Thor potěžkal Mjolnir, nejspíš připravený se do Doomova zámku vrhnout po hlavě. Tonyho povzdech se jen rozlehl v jeho přilbě. Popadl Thora za loket.

„Thore,“ řekl. „Ne.“

Blonďatý válečník na něj zamrkal jako zmatené štěně. „Ne?“

„Ne.“ Propánakrále, jestli tohle byla Thorova představa diplomacie, pak se Tony nedivil, že už z něj Loki šílel. „Doom je sice zlej psychopat, ale je to taky zlej psychopat, co je tak nějak králem Latverie. A sice si nepřeju nic jinýho než tam nakráčet a rozmlátit mu tu železnou držku, potřebujem se aspoň pokusit vyhnout válce.“

Thor zamyšleně mrkal, ale nakonec přikývl a ruku s Mjolnirem svěsil podél těla. „Takže, tvá rada?“

„Nevim. Asi se prostě proplížíme oknem nebo tak něco.“ Vážně si to mohl promyslet trochu lépe.

Thor se zakabonil. „To je zbabělé.“

Tony bohovi věnoval nepěkný pohled, ačkoli to Thor těžko mohl vidět. „Spíš bych dal přednost slovu ‚efektivní‘.“

Thor si jenom povzdychl.

„Mno, Jarvis pro nás má schéma téhle budovy. Laboratoř je ve sklepení, a jak znám Dooma, tak je to, ehm, místo, kde najdeme i Lokiho.“ Tony zaťal čelisti a předstíral, že si Thorovy reakce nevšiml.  Nemysli na to, řekl si. Prostě dělej, že nemáš nejmenší tušení, co to vlastně znamená.

„Takže jo,“ řekl, snad aby konečně přerušil to nepříjemné ticho, „vamonos!“

Thor zamrkal. „Cože?“

„Va… prostě jdeme.“

***

První oční souboj s Doombotem je čekal hned v prvních pěti minutách.

A že to byl sakra souboj. Robot je dutě pozoroval, postávaje nečinně na mramorové zemi, a Thor na něj zíral úplně stejně, akorát s rukou připravenou na Mjolniru. Tony jenom držel dech a pozoroval oba dva.

Po dlouhé době intenzivního ničeho si Thor olízl rty a naklonil se k Tonymu. „Neútočí to,“ řekl. Vráska mezi obočím se prohloubila, oči však stále nespouštěl z Doombota a ruku zase z Mjolniru.

Ano, úžasný postřeh, Thore. „Amerika má s Latverií mírovou smlouvu,“ připomněl mu Tony. „Pochybuju, že by bez Doomova svolení tu smlouvu porušili jeho vlastní roboti.“ Pokrčil rameny a trošku roztřeseně se pousmál. „To by nám mohlo leccos ulehčit.“

„A únos Lokiho se nepočítá jako akt války?“ zavrčel Thor a nepřestával Doombota pozorovat.

„Loki není Američan.“

Thor znovu zamrkal. „To já taky ne,“ řekl.

„Tys nebyl,“ opravil jej Tony. „Ale co ses připojil k Avengers, stal ses oficiálním americkým občanem. Mazel tov.“

Thor zase zamrkal. Dvakrát. Robot nepřestával zírat, ale pořád se nehýbal.

„Fajn, prostě… jenom si zkus pamatovat, že Loki je tady priorita. S Doomem se můžeme vypořádat později.“

Thor se zamračil ještě víc, ale přikývl. Tony zhluboka vydechl zadržovaný vzduch a ujistil se, že barel na jeho boku je stále na svém místě.

„Okej, chlape,“ řekl s nadšením, které ani zdaleka necítil. „Je čas na boss mód.“ Poplácal boha po ruce a Thor se na něj dlouze zadíval. „Chovej se, jako bys tady být měl, a všichni budou předpokládat, že to přesně tak je.“ Tony narovnal ramena a prošel kolem Doombota bez jediného pohledu. Jenom doufal, že tahle teorie fungovala i na vražedné roboty.

Thor si povzdychl, potřásl hlavou, ale bez jediného slova se držel jeho příkladu. Robotův pohled je následoval, ale robot sám zůstával na místě.

Takže zatím asi dobré.

***

Plížení rozhodně nepatřilo k Thorovým silným stránkám, ale do Doomovy laboratoře se jako zázrakem dostali jen s minimem obtížností. Thor vypadal, že je na sebe pyšný, ale Tony už věděl, že tak jednoduché to nikdy není. Měl pocit, že ta definitivní komplikace na sebe teprve nechávala čekat, a že už je taky pěkně blízko.

Tiché, nevěřícně vydechnuté „Bohové!“ vedle něj byla první známka toho, že něco nebylo v pořádku. Nějaký kousíček Tonyho mysli se začal automaticky zaobírat otázkou, proč se bohové dovolávají sami na sebe, ale pak se rozhodl, že to je otázka na jindy.

Tony následoval směr Thorova pohledu.

Přes samé trubky a kabely ho téměř neviděl, ale byl to Loki, v zajetí strojů, v umělém spánku. Trubka, která mu vedla krkem, mu do plic nasávala vzduch, kruhy pod očima byly oproti bledé, téměř průhledné kůži skoro černé.

V přilbě mu Jarvis připomněl, že má začít dýchat.

„Bratře.“ Spíš vzlyk než slovo nebo šepot.

Tony se podíval na Thora, čekal a přemýšlel, jestli je tohle začátek nadcházejícího masakru. Místo toho Thorovi Mjolnir vyklouzl ze sevření a s dutým zvukem dopadl na podlahu. Thor se pak k Lokimu vrhl, ruce jen kousek od něj, váhaje, jestli se může dotknout, modré oči široké a úplně ztracené, skoro jako dítě.

Tony se k němu připlížil a čekal.

„U Yggdrasilu, bratře,“ mumlal Thor. „Co ti to ten ďábel udělal?“

Tony pořád čekal a…

A je to tady.

Thor přimhouřil oči, bleskla se v nich vášnivá nenávist, zaťal pěsti. Zdvihl Mjolnir.

„Thore.“

„Já ho zabiju!“

„Thore.“

Bůh se k Tonymu otočil.

„Loki je priorita,“ připomněl mu Tony. „Musíme ho odtud dostat a sehnat mu doktora. Doom počká.“

Vražda Dooma byla až neuvěřitelně lákavá vyhlídka, ale víc než cokoli na světě teď Tony toužil vyrvat všechny ty trubky a dráty z Lokiho těla a víc než cokoli si přál vidět jeho oči, otevřené a vědomé, slyšet Lokiho nadávat mu do idiotů, slyšet ho říct, že to všechno byl jen další trik.

Že je v pořádku.

Ach bože, prosím, ať je v pořádku.

Thor na Tonyho znovu pohlédl, oči plné bolesti a beznaděje, pak přikývl a o krok ustoupil. Tony se k Lokimu natáhl a snažil se zjistit, jak nejlépe svého – jak nejlépe Lokiho z tohohle nepořádku vyprostit, ale dost by mu pomohlo, kdyby si jen mohl vzpomenout, jak se myslí.

„Zatraceně,“ zamumlal, chovaje jednu dlouhou elegantní ruku v náruči, zatímco se pokoušel dostat z Lokiho žil všechny jehly, jednu po druhé, proklínaje se přitom za to, jak se mu samotnému třásly prsty. Bylo to pro něj až rušivě intimní, vidět Lokiho takhle, křehkého a slabého, dlouhé černé řasy nehybné, příliš bledé tváře. Tony cítil cosi jako bolest, rozlévající se teplo okolo reaktoru, když Lokiho sledoval, vypadal ve svém spánku tak klidně, nehybně a mladě, tak, jak nikdy nevypadá, když je vzhůru. Najednou dokázal pochopit Thorovu něhu a ochranitelský pud vůči problematickému bratrovi. Ani si nevšiml toho, že Lokiho drží déle, než je nezbytně nutné, ani toho, že palcem jemně přejíždí přes bílé klouby.

Natáhl se pro Lokiho druhou ruku a pokusil se vytáhnout další jehlu, když-

„To asi nebude zrovna nejlepší nápad. Pokud ho samozřejmě nechcete zabít.“

Hlas byl temný, klidný a naprosto určitě ne Thorův.

Tony zavřel oči a potlačil sten. Pustil Lokiho ruku a se zaťatými pěstmi se otočil, aby pohlédl na samotného Viktora von Dooma, který teď stál ve dveřích, tělo pokryté železem a zeleným pláštěm – vážně, co to bylo s těmi samozvanými super-padouchy a zelenou barvou? – a zíral zpátky na Tonyho, jedna obrněná maska na tu druhou. Vedle něj a za ním klidně stáli roboti.

„Co jsi udělal?“ procedil Thor skrz zuby, klouby okolo Mjolniru úplně bílé.

„Jo,“ odfrkl si Tony, překvapen hněvem, který mu z hlasu přetékal. „Není tohle pravý čas pro zlodušský výklad?“

„Zlodušský?“ zopakoval Doom, jako by se rozhodoval, jestli jej to má pobavit nebo urazit. „Nejste to snad vy, kdo se mi tu vloupete do domu a plížíte se tu jako zločinci?“

„Unesl jsi mého bratra!“ zaburácel Thor.

„Unesl?“ zasmál se Doom. „Tvůj bratr sem přišel sám. Těžko to nazvat ‚únosem‘.“

„Je to únos, když nemůže odejít,“ zamumlal Tony.

Doom si je oba dva měřil pohledem. „Tak si ho vezměte,“ řekl nakonec. „Mám už vše, co potřebuji, a přestože jsem si ten klid užíval, svět je o tolik… nudnější místo, když v něm Loki není. Nepokusím se vás zastavit.“

Tony si s Thorem vyměnil pohled.

„Naneštěstí,“ pokračoval Doom, „jsou tyhle stroje to jediné, co Lokiho drží naživu, alespoň dokud Jezdec vysává jeho magii. To je škoda, vskutku.“

Tony polkl a narovnal se. „Jasně,“ řekl. „Takže, kde je Jezdec?“

„Ah, nejspíš někde tady v zámku, pane Starku,“ odvětil Doom. „Ale to nás přivádí k jednomu důležitému bodu. Byl jsem připraven na jeho hněv,“ kývl směrem k Thorovi. „Ale ne váš.“

Tonymu vyschlo v ústech. „A?“ vydechl.

„Ale nic,“ odpověděl Doom. „Jen je to docela… zajímavé, když zvážím, že jste riskoval nemalý diplomatický spor jen kvůli někomu, o kom jsem si myslel, že je vaším nepřítelem. Jste opravdu ochoten riskovat kvůli němu i třetí světovou válku?“

Tony neřekl nic, ale cítil na sobě Thorův pohled, z modrých očí mu vyloženě vyzařovaly ty samé otázky, které pokládal Doom.

Když viděl, že svou odpověď nedostane, Doom se uchechtl a otočil se k odchodu. „Tak vás tedy opustím,“ zavolal ještě přes rameno. „Šťastný lov.“

Doomboti jej následovali, železné nohy hlasitě dunící o kamennou zem. Nakonec se vytratily i poslední ozvěny kroků a jediným zvukem bylo mechanické bzučení stroje, který za Lokiho dýchal.

„Jarvisi,“ řekl Tony do ticha. „Najdi mi Jezdce.“

„Samozřejmě, pane,“ přišla automatická odpověď. Před očima se mu objevil obrázek zámku, zatímco Thor stál vedle něj, pozoroval ho a čekal.

„Třetí patro,“ řekl Tony po chvilce, pod maskou pochmurný výraz. Sundal si z opasku barel a přinutil se na Lokiho znovu nepodívat, natož aby si ještě přiznal, jak je mu proti srsti ho znovu opouštět. „Je čas nakopat Jezdci prdel.“ 

4 komentáře:

  1. No tak Loki si to teda poriadne užíva ale ten Doom je poriadny hnusák no aj Loki je ale Loki je proste Loki :DDDD no fakt vyfasoval to najlepšie miesto čo mu nezávidím dúfam, že mu nakopú prdel a Lokiho odtiaľ dostanú

    OdpovědětVymazat
  2. Tak zelená a padouši jo? Hm, něco na tom možná bude.... Loki, Doom, Green Goblin, Shrek.... Počkat, Shrek? To už sem můžu rovnou přidat třeba Dipsyho z Teletubies, nebo něco jinýho zelenýho a mírumilovnýho........ Shrek a mírumilovnej? No, po třech dětech možná jo.... Víš jak jsou u westernů přestřelky za pravého poledne? Záběry na slunce a přivřené sledující oči než někdo vystřelí? Tak přesně to se mi vybavilo u scény Thor x robot!! :DDD Válela jsem se smíchy :D Jen mě tak napadá, proč je Thor vždycky za největšího debila? I když klobouk dolů u dedukce "To nebude jen tak, že by Tony riskoval krk pro Lokiho..... Tam bude zakopanej nějakej pes!" Mě už přišlo úplně normální po tolika slashích, že jde Tony neohroženě vpřed aby zachránil svého lapeného miláčka..... Jo, už toho mám za sebou hodně.... Teď si připadám jako babička, která propadá nostalgii se slovy "Za mých mladých let..." Jinak super kapitolka, dost dobře přeložená, lepší než českej dabing u některých filmů..... Moc se těším na další :D
    P.S. Doom musí dostat so držky!!! Je mi celkem jedno od koho, ale něco takovýho mu prostě nemůže projít!!! Takhle nám málem zabít Lokíska :(

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Víš, že moje nejoblíbenější barva je zelená? :-D

      Vymazat
  3. Kde je můj komentář? :-O
    Ach jo. Tak napodruhé jenom stručně: chudák Loki, překlad super, Viktor by měl přidat na poslosti, překlad super, máme tě rádi! :-D

    OdpovědětVymazat