pondělí 11. listopadu 2013

Nine lives, 8. kapitola 2/2

Přeji nádherné ráno!

Dejte pokoj s těmi šutry a zkuste myslet pozitivně. Je pondělí. To není dobrý začátek, ale bude líp. Máte tady například novou kapitolu oblíbeného Nine lives! Jsem tak ráda, že se mi to včera povedlo dopsat. I když asi budu ty kapitoly rozdělovat na dvě části častěji, jde to tak mnohem líp, vy nemusíte čekat a já nemám výčitky. Měla bych mít vůbec výčitky?!

Co se týče zavádějícího nadpisu, tak byl skutečně zavádějící. On totiž odhaluje jiné věci než Lokiho, buďte v klidu.

Nejlepší zpráva vůbec? V příští kapitole vás čeká vysmátý (zdrogovaný) Loki. Fakt. Tony nemá rád vážné kočky. Nemějte mu to za zlé, tomu by neodolala spousta lidí.


8. kapitola - Odhalení, 2. část

Loki se právě vrátil z toalety – s lidmi se shodl na té uzavřené kvůli soukromí – a našel Tonyho sedět v dílně, poprvé od incidentu s Hulkem. Pepper trvala na tom, že trávit hodiny nakloněný nad stolem nebo různými přístroji Tonyho stále se hojícímu krku příliš neprospívá, a pravděpodobně by teď pořádně nadávala.

Loki mňoukl, aby Tonymu dal vědět o své přítomnosti. Dost často se za ním plížil, a i když ho bavilo sledovat, jak Tony pokaždé poskočil, přece jen nechtěl, aby to již tak křehké tělo dostalo infarkt. Tony se usmál a zavolal ho k sobě, takže mu Loki skočil do klína a díval se na něj, dokud si smrtelník neuvědomil, že je jeho povinností ho taky pohladit.

„Neříkej to Pepper, jo?“ řekl a jednou rukou přejel přes Lokiho záda.

Loki se mu vysmál nejlépe, jak jen v kočičí podobě dovedl. Znělo to jako kýchnutí.

„Bůh ti žehnej.“

Tony zíral na obrazovku a jednou rukou psal na klávesnici. Loki zamžoural do záře počítače a podíval se na něco, co vypadalo jako detailní plán jemu nechvalně známého železného obleku. Pak se pohodlněji usadil a sledoval Tonyho při práci. Než se Tony stihl rozpovídat sám se sebou nebo se svými stroji, zaměřil své bezduché poznámky a otázky na Lokiho, který se jen stačil divit, jestli je všechno tohle blábolení nutnou součástí celého tvořícího procesu.

Oba dva vyskočili, když se otevřely dveře a zaplnil je jeden velký stín. Thor pak za sebou zavřel a omluvně se usmál.

„Pepper řekla, že se v tom máš přestat vrtat,“ řekl. Pak se přiblížil, vrhl na Lokiho ostražitý pohled a sám přijal ten jeho.

Tony si povzdechl a podíval se dolů na Lokiho. „Vidíš?“ zamumlal.

Lokiho zlý smích vyzněl jako předení. Když se pak znovu podíval na Thora, zjistil, že na něj zírá, jako by mu rostla druhá hlava. Tony si toho nevšiml.

„Řekni Pepper, že jsem velkej kluk a sám vím, kdy mám jít do postele.“

Thor si založil ruce na prsou. „Nejsem tvůj kurýr,“ napomenul ho.

Loki při tom deja vu přimhouřil oči. Kolikrát jen on tohle řekl, když byl Thor rozhádaný s Odinem a navzájem si posílali vzkazy přes Lokiho nebo Friggu, z nichž ani jednomu se do toho příliš nechtělo. Pohled, který mu poté Thor věnoval, ho ujistil v tom, že to rozhodně neřekl náhodou. Pravděpodobně se Lokiho snažil vyprovokovat, aby se vrátil ke své přirozené podobě. Thor byl však stěží mistrem manipulace a Loki by se smál, kdyby mohl.

Tony obrátil oči v sloup, vrátil se k práci a okázale ignoroval Thorovo mračení.

„Zhoršíš své zranění.“

Loki jen tiše tleskal tomu zlostnému pohledu, který Tony náhle vykouzlil. „Věř mi, že se to zhorší, když budu jen sedět a nic nedělat.“ Pak si začal pod vousy mumlat cosi o tom, že není ze skla. Navzdory svému podráždění Lokiho hladil stále jemně.

„Pepper říká, aby sis četl.“

Tím si Thor získal další oči v sloup. „To nejde,“ zamumlal Tony. „Mám nápady. Až moc nápadů.“  Loki se vnitřně usmál. Ten pocit znal velice dobře.

„Loki tohle taky říkával,“ zamumlal Thor.

Ruka, která Lokiho doteď hladila, se zastavila. „Co?“

Thor mluvil pomalu, jako by vážil každé slovo. „Když by můj bratr malý, často rozebíral věci a pak je zase dával dohromady. A často s několika… „vylepšeními“. Řekl pak, že to stále není dost na to, aby se dozvěděl, jak ty věci pracují. A on to vědět chtěl. Jeho mysl byla vždycky plná takových zvědavých myšlenek a teorií.“

Loki se podíval nejprve na Thora a pak na člověka, přemýšlel, jak tohle srovnání Tony vzal. Tony s úsměvem přikývl. „Jo, já… já na tom byl stejně,“ řekl tiše. Zdálo se, že je víc zmatený než vyděšený nebo uražený, a Loki si oddychl, aniž by věděl, že nějaký dech zadržoval.

Thor se podíval na svého bratra, a Loki skoro mohl číst jeho myšlenky, byly pro něj jasné jako den. Vzpomínáš si na ty dny? ptal se ten pohled.

Samozřejmě že ano, chtěl Loki vykřiknout. Ale nebylo to ani z poloviny tak idylické, jako si to pamatuješ ty!

Pak zase… všechno se to teď zdálo jednodušší. Loki si povzdechl a opřel si bradu o své packy.

„Někdy jste si vy dva velmi podobní.“

Loki přitiskl uši k hlavě a naježil se. Nejsou si vůbec podobní!

Byl by nazval Thora šílencem, kdyby jen mohl mluvit.

Tony mlčel a zíral do prázdna. Jeho ruka automaticky pokračovala v mazlení kočky a Loki cítil, jak se pod tím lehounkým dotykem začíná uklidňovat.

„Aspoň zkus nepracovat moc dlouho,“ řekl Thor, zatímco mířil ke dveřím. „Pokud můžu Lady Pepper slíbit alespoň tohle, nebude s tebou mít takový problém. Nebo se mnou.“

Tony se usmál a souhlasně zahučel, a pak se znovu naklonil nad stůl.

Loki se sotva odvážil mrkat, jeho zelené oči se soustředily na překvapivě hbité pohyby Tonyho prstů. Plány pro oblek se míhaly ve 2D i 3D, modré světlo ozařovalo Tonyho tvář a odráželo se v jeho tmavých duhovkách. I když Loki teprve začínal pozemskou technologii chápat, když sledoval Tonyho při práci, musel neochotně přiznat, že byl ten člověk geniální i na Aesirské poměry.

A konečně, konečně Loki viděl, že Tony Stark sice neměl od přírody žádnou fyzickou sílu, ale snažil se ji vyrovnat pomocí svého mozku, svého obleku, aby tak dohnal třeba Thora nebo kapitána Ameriku. Bez toho obleku a i bez svého geniálního mozku by byl Tony obyčejný smrtelník, žádná velká síla nebo genetická mutace.

Byla to Tonyho mysl, která jej stavěla nad lidi, ne nějaká super-síla nebo pravomoc mutanta.

Loki vzhlédl, aby lépe prozkoumal Tonyho tvář, a mohl z ní vyčíst, jak intenzivně se soustředil. Loki si uvědomil, že měl – možná – Thor pravdu, a že by byl Tony Stark v podstatě jeho spřízněná duše.

Sem tam změnit pár klíčových událostí a Tonyho život by mohl být Lokiho, říkali všichni.

Tento Iron Man byl nejblíže k tomu duševnímu a fyzickému rovnu, se kterým se Loki za celá staletí setkal. Něco se v něm nadšeně zatřepotalo, něco, co bylo nebezpečně blízko naději. Loki tu myšlenku zatlačil do nejvzdálenějších koutů své mysli.

Jen se skrýval dost dlouho na to, aby získal zpátky svou magii, a ne, aby si dělal přátele, a rozhodně ne aby získal jednoho z těch Thorových.

Samotná myšlenka ho odpudila a Loki s odporem odskočil od stolu a odcházel ke schodům. Nemohl si vzpomenout, kdy naposledy byl v jiné podobě tak dlouho, ale každopádně už mu to zatemňovalo rozum. 

Tony přestal mumlat, když si všiml, že Loki odchází.

„Hele, kotě,“ zavolal. „Kam jdeš?“


Loki ho ignoroval a našel si nějaký tmavý a izolovaný koutek, kde se stočil do klubíčka.

6 komentářů:

  1. Jojoj, to mi to udělalo radost, takhle po ránu. Ani jsem nedoufala, že by se mohlo něco objevit, po té smršti článečků posledních dní :-D Na TO odhalení si holt ještě počkáme (chce si snad někdo stěžovat? :-D), ale i tak to byla psina... ach ten pocit souznění, copak by to bez něj šlo? :-D Loki v koutečku je dojemný, ale stejně je teď nejsrandovnější postavou Thor. Co ten si asi musí myslet? :-D

    OdpovědětVymazat
  2. Díky za každý nový díl! (V tvém případě čehokoli.) Rozsvítí mi pokaždé celý den. Měly byste se domluvit s Tamtím Lokim na vydávacích intervalech, aby byly potřeby čtenářů jedním či druhým neustále pokryty. :-D

    OdpovědětVymazat
  3. Ňuní část hádám, že bude rázem pryč? :D :3 Stejně je to sladké...
    *mega potlesk* za překlad!

    OdpovědětVymazat
  4. Ja jsem si myslela, ze se Loki odhali a ono nic :D Nezbyva mi nic jineho nez si na to pockat. Moc se tesim na dalsi kapitolu ^^

    OdpovědětVymazat
  5. Hmm konečně se mi zobrazilo okno pro komentář! (Starej počítač, ukazuje co chce, doufám, že už budu mít brzo nějakej co nezabere půlku místnosti :D )

    Už dlouho přemýšlím, že bych sem měla něco napsat když den co den hlídám a aktualizuju. Myslím, že by nebylo fér komentovat jen jednu část či povídku. Já to vezmu vyjímečně hromadně.


    Vždycky se těším až sem nakouknu a něco si přečtu :) Tohle je opravdu úžasný blog. A šíleně dobře se mi to tu pročítá (když počítač dovolí :D)
    To je vždy radosti když uvidím nový nadpis :)

    OdpovědětVymazat
  6. Páni, super! těším se na další a jsem zvědavá, jestli se Loki Tonymu nějak někdy odhalí:D

    OdpovědětVymazat